Životní zápas

Lionel Messi, Kaká, Cristiano Ronaldo a z českých hráčů Čech, Baroš nebo Rosický jsou fotbalové hvězdy, které znají všichni milovníci zeleného trávníku. Pozorně sledují jejich úspěchy v národních mužstvech i v zahraničních klubech. Novináři je zpovídají na každém kroku. Zajímají se o ně nejen na hřišti, ale i v soukromí. Všímají si, jak se oblékají, co jí a pijí, s kým tráví svůj volný čas a jaké mají názory na život. Vědí o nich i ti, kteří se jinak o sport nezajímají. Reklamní firmy s nimi uzavírají smlouvy, aby se zboží s jejich jménem lépe prodávalo. Ti nejlepší se stanou legendou a vzpomíná na ně ještě několik dalších generací. Mladí lidé touží být jako oni – nebo alespoň napodobovat jejich životní styl. Jsou to zkrátka hvězdy, které udávají směr. Podívejme se na některé z nich.
George Best. Je považován za jednoho z nejlepších fotbalistů všech dob. V 60. letech byl tento křídelní útočník hvězdou Manchesteru United a pro svou popularitu i vzhled si vydobyl přezdívku „pátý Beatle“. Bestova hráčská kariéra dosáhla vrcholu v 70. letech. Získal Zlatý míč pro nejlepšího hráče Evropy a celá Británie mu ležela u nohou. O jeho nesmírné popularitě svědčí i fakt, že dostával kolem deseti tisíc dopisů týdně a byl ženatý s Miss World. Alkohol a ženy byly jeho největší slabostí, jež nakonec přehlušily i lásku k fotbalu. Jeden z nejtalentovanějších hráčů světa chodil na tréninky opilý a několikrát nepřišel vůbec. V roce 1974 byl z klubu vyhozen. Bylo mu teprve 27 let. Tím začal pád velké hvězdy. I nadále však plnil přední stránky novin, především svými milostnými aférami a problémy s alkoholem, které ho dovedly až do vězení. V roce 2002 podstoupil transplantaci jater, avšak s pitím nepřestal. Nakonec legendárnímu hráči selhaly životně důležité orgány a postihlo jej silné vnitřní krvácení. Zemřel ve věku 59 let.
Diego Armando Maradona se už v šestnácti letech dostal do argentinské reprezentace a stal se tak nejmladším hráčem, který kdy za argentinský národní tým hrál. Zazářil na juniorském mistrovství světa v roce 1979, kdy Argentina získala titul a Marodona trofej pro nejlepšího hráče. Díky skvělému výkonu se stal sportovcem roku Jižní Ameriky. Vrcholem Maradonovy kariéry byla jeho účast na mistrovství světa v Mexiku v roce 1986. Dal pět gólů a na dalších pět přihrál. Stal se nejlepším hráčem turnaje a svůj tým přivedl k mistrovskému titulu. V letech 1982-84 působil v klubu FC Barcelona, který ho získal za rekordní sumu přes 120 milionů našich korun. Z Barcelony přestoupil do Neapole, kde odehrál sedm sezón. V roce 1991 však musel odejít. Důvodem byla pozitivní dopingová zkouška. Od té doby se několikrát snažil vrátit do světa fotbalu, ale všechny pokusy skončily dopingovým skandálem. V roce 1997, v den svých 37. narozenin, ukončil Maradona oficiálně svoji kariéru. Pozornost médií přitahoval i nadále, především aférami s kokainem či jinými drogami. V roce 2008 se Diego Maradona stal trenérem argentinské fotbalové reprezentace.
Je vidět, že život hvězd není jednoduchý. Peníze a sláva nedokážou zajistit úspěšný život. Best i Maradona ve své kariéře vyhrávali turnaje svým mužstvům, ale svůj život prohráli. Stali se otroky alkoholu, sexu a drog. Je nějaká cesta, jak se vyhnout životní prohře? Zdá se, že někteří ji našli.
Jorge de Amorim „Jorginho“, člen týmu Brazílie na MS 1994, bývalý hráč Bayernu Mnichov, v současnosti působí jako asistent trenéra brazilského týmu. O svém životě říká: „Dříve jsem byl úplně jiným člověkem. Dělal jsem si, co jsem chtěl, neměl jsem žádné zábrany. Tím trpěl můj sportovní výkon. Neúspěchy jsem se často pokoušel zapíjet alkoholem. I můj bratr byl dlouhá léta alkoholikem a tyranizoval naši rodinu. Když však uvěřil v Boha, stal se zcela jiným člověkem. I já jsem toužil po takové změně. Tehdy jsem se poprvé dověděl o Ježíši Kristu. V modlitbě jsem mu vyznal své hříchy a poprosil ho, aby mi odpustil. Dnes důvěřuji Ježíši. On je můj Pán a já nemohu mlčet: On změnil můj život a může změnit každého člověka, který se na něj obrátí.“
Zé Roberto, hráč Bayernu Mnichov, se kterým se čtyřikrát stal mistrem bundesligy a v roce 2004 zvítězil v Lize mistrů, říká: „Můj život se úplně změnil – podmínky, ve kterých jsem vyrůstal, se nedají srovnat s možnostmi, které mám teď. Mohu si žít bez starostí, co bude zítra. Ne vše se však dá pořídit za peníze. Proto je pro mne mnohem důležitější jiná změna, kterou jsem v životě prožil. Uvěřil jsem v Boha a to změnilo můj život. Dnes mohu říct, že za vše, čeho jsem v životě dosáhl, jsem vděčný Bohu. Sláva jednou skončí, na vítězství a tituly si za pár let nikdo nevzpomene. Ale to, co nikdy nepomine, je Bůh a jeho láska k nám. On zaslíbil, že s námi bude v každé chvíli a že se s ním jednou budeme moci radovat v nebi. Proto vyznávám: vše mohu v Kristu, který mi dává sílu.“
Pavel Nedvěd, vynikající český fotbalista. V anketě sportovních novinářů byl v letech 1998, 2000, 2003 a 2004 vyhlášen nejlepším fotbalistou ČR. V létě 2002 přestoupil za 41,2 miliónů eur do Juventusu Turín, čímž se stal nejdražším českým fotbalistou v historii. V roce 2003 získal „Zlatý míč“ – prestižní cenu pro nejlepšího fotbalistu Evropy. Když se ho novináři jednou zeptali, jestli ho neštvalo, že s babičkou od dětství chodil do kostela, Pavel odpověděl: „Ne! Vždycky jsem to považoval za dobrou věc. A chtěl bych k tomu vychovat i svoje děti – budu je vést ke křesťanskému Bohu, protože to je zároveň cesta k dobré rodině. A děti musí vyrůstat v tom, že rodina je základ všeho.“
Kaká, brazilský fotbalista, který hraje za klub AC Milán, se v roce 2007 stal vítězem Ligy mistrů, králem střelců a vítězem světového poháru. Navíc získal v anketě prestižního časopisu France Football další významnou cenu – Zlatý míč – titul nejlepšího fotbalisty působícího v Evropě. Jeho prudký vzestup přitom málem zastavila nehoda z mládí. Nešťastnou náhodou si zlomil šestý obratel páteře. Lékaři předpovídali, že ochrne nebo bude mít sníženou hybnost, což by pro něj znamenalo konec kariéry. Kaká však pevně věřil, že ho Bůh vrátí na fotbalový trávník. „Byl to Boží zázrak!“ vzpomíná s neochvějnou jistotou. Bůh na jeho víru odpověděl úplným uzdravením páteře. Přes výrazné úspěchy fotbalového profesionála zůstal Kaká skromný. Na veřejnosti působí ostýchavě, na hřišti je však suverén. Je považován za jednoho z nejrychlejších hráčů na světě. Má rychlý start na míč a je nebezpečným střelcem. Na dotazy sportovních redaktorů odpovídá: „Sílu mně dává Bůh.“
Po každé brance děkuje Bohu a ukazuje přitom směrem k nebi. Mezi mnoha mladými fotbalisty je uctíván jako idol, ale pro něj samotného je největším vzorem Ježíš Kristus. Při důležitých zápasech nosí pod dresem tričko s nápisem „I belong to Jesus“ (Patřím Ježíši) a po triumfu nápis ukazuje divákům. Říká: „Dar a schopnost hrát fotbal mám jen díky tomu, že mi je dal Bůh. Vím, že je jako otec, který chce pro své dítě to nejlepší. To mi přináší radost a pokoj.“