Homocystein: Neurolog. a psychiatr. problémy

Homocystein: Neurologické a psychiatrické poruchy: Parkinsonismus, Alzheimer, RS, únavový syndrom, epilepsie a migrény.

Článek jednoho z našich předních kardiologů v zářiovém Kardioforu mě nutí znovu klinikům připomenout, že homocystein (Hcy) je ve vztahu k lidskému zdraví výrazně významnějším faktorem než cholesterol a než si lékaři umějí představit. Začalo to být patrné po té, co se v devadesátých letech začaly objevovat informace o jeho účinkování při vzniku chorob mimo kardiologii. Jedna z prvních zpráv z oborů neurologie a psychiatrie uváděla zjištění vyšších hladin Hcy u pacientů s depresemi ve srovnání s kontrolní skupinou zdravých osob. Podobná zpráva se objevila o demencích a týkala se i obávané Alzheimerovy choroby (AD). V tomto případě výzkum zcela jednoznačně odhalil příčinný vztah mezi poruchou metabolizace Hcy a vznikem onemocnění. Vědci provedli několik šetření na skupinách pacientů s kognitivními poruchami. Bylo známé, že u těchto pacientů se z roku na rok zhoršuje řešení myšlenkových úloh. Podáváním kyseliny listové se toto zhoršování zastavilo a u některých účastníků bylo dokonce patrné zlepšení jejich mentálního výkonu. Kognitivní poruchy jsou předstupeň AD a nejsou-li správně léčeny přecházejí ve zjevnou AD. U osob s kognitivní poruchou, které začaly systematicky užívat kyselinu listovou s vitamíny B6 a B12, rozvíjení nemoci nepokračovalo. Tyto výsledky směřují k jednoznačnému závěru: U AD se z učebnic vymazává označení, že původ nemoci je neznámý. Pacienti by měli vědět, že součástí každého léčení kognitivních poruch a AD by mělo být podávání vysokých dávek kyseliny listové s vitamíny B12 a B6. Pokud lékař předepíše pouze léky nabízené farmaceutickou chemií, neléčí pacienta kauzálně. To znamená, že se nesnaží zasáhnout vlastní příčinu nemoci a ponechává pacienta jeho neblahému osudu. Vztah mezi hladinou Hcy a rizikem AD určuje tento poměr: U osob s hladinou Hcy v rozmezí 9,0 - 15,0 mmol/l je riziko postižení AD 1,8 x vyšší, než u osob jejichž hladina Hcy se udržuje pod 9,0 mmol/l. Tato upozornění považuji za nezbytná po zkušenosti z podzimu 2003, kdy na lékařském sympoziu v Praze neuvedl asistent moravské psychiatrické kliniky v seznamu potřebných vyšetření pro stanovení diagnózy AD (nebo její předzvěsti) vyšetření Hcy. A na dotaz "proč zamlčel, že příčina AD je již známá ?" , odpověděl: "u nás na klinice o Hcy víme, ale nepovažujeme jej za natolik významný faktor, aby o něm na tomto sympoziu musela být řeč." Taková reakce nedává o dotyčném pracovišti dobrý obraz. Zdá se, že některým lékařům bude třeba připomínat: "nelze slevovat z etických zásad a dávat přednost ekonomickým zájmům před zájmy pacientů". U vzniku těchto onemocnění se většinou uplatňují 2 faktory: nedostatek metylových skupin, které jsou základním stavebním materiálem pro tvorbu kvalitních bílkovinných struktur v nervové tkáni a neurotoxicita Hcy. Pod tímto označením je namístě si představit, že toxicita Hcy přelaďuje nervový systém do té míry, že se mění i jeho dráždivost. Tím se mění průběh šíření nervových vzruchů a podmínky pro průběh biochemických procesů v mozku a celé nervové soustavě. Působení vyšší hladiny Hcy lze v centrálním nervovém systému také přirovnat k funkci zesilovače: Proto se při zvýšené hladině Hcy snadněji uplatní kupříkladu abnormální nervové vzruchy, které charakterizují epileptický záchvat. Při vyšší hladině Hcy se mění vyladění nervového systému tak, že mohou probíhat abnormální děje. Člověk se stává mnohem vnímavějším ke stresujícím faktorům. Při vyšší hladině Hcy tak vznikají migrény, bolesti hlavy, poruchy soustředění, poruchy spánku a změny nálad až po deprese, nebo naopak se rozvíjí agresivita.  Vyšší hladiny Hcy proti zdravým kontrolám byly zjištěny také u pacientů s roztroušenou sklerózou, u které se na vzniku nemoci podílí ještě autoimunitní procesy. Stejně byly zjištěny vyšší hladiny Hcy u pacientů s Parkinsonovou nemocí. U všech těchto chorob nemusí stačit k jejich zastavení jen podávání kyseliny listové spolu s B12, B6, případně ještě s B2. Velmi často dochází ke zlepšení až po podání přípravků obsahujících dostatečnou škálu enzymů. U části pacientů je nutné pro dosažení pozitivního výsledku léčení sáhnout ještě po aplikaci velkých dávek koenzymu Q10. Využití tohoto prostředku je nutné tam, kde předpokládáme poruchu funkce mitochondrií. Tyto miniaturní energetické centrály porušuje především působení volných radikálů a k obnovení jejich funkce jsou zapotřebí velké dávky koenzymu Q10. Zdá se, že právě tato porucha je příčinou většiny těžkých chronických únavových syndromů. Po snížení hladiny Hcy se některé únavové syndromy trochu zlepší. Po podání rostlinných extraktů obsahujících rostlinné enzymy, se zlepší o další krok. Poslední zlepšení pak přináší koenzym Q10, ale ve vysokých dávkách (30 mg/den nestačí). Bude napínavé čekat, zda po uplatnění prevence postavené na udržování nízké hladiny Hcy a při současném využívání vhodných potravinových doplňků, se také zlepší mezilidské vztahy a poklesne zločinnost. Vlastnosti Hcy, které se uplatňují při hyHcy, zejména jeho neurotoxicita, působí tak, že se to dá očekávat.