Pohádka??

Žili byli děd a babka v malé chaloupce na kraji vsi u lesa. Nikdo nevěděl,jak dlouho tam žili, byli tu prostě od nepaměti. Vstávali za úsvitu a chodili spát se slepicemi. Měli se rádi, měli rádi lidi a zvířata kolem sebe, měli rádi celý boží svět. Každý den děkovali Bohu za všechnu tu krásu, kterou jim posílá. Děd i babka byli zdraví jako řípa, nemoci jakoby se jim zdálky vyhýbaly. Když lidé onemocněli, přišli za nimi s prosbou o pomoc a radu. Staříci jim vždy pomohli najít, kde udělali chybu, i bylinky na pomoc přidali. Jakoby každému svým přátelským pohledem a pohlazením srdce rozehřáli, mysl povzbudili a sílu dodali. Každý od nich odcházel s nadějí a odhodláním uzdravit se.
Přešly roky a svět se začal měnit. Do polí vyjely těžké stroje, v lesích hučely motorové pily a nad tím vším se objevila práškovací letadla. Včely a čmeláci si u babičky stěžovali, srnka onemocněla, potok se zakalil, stromy ztrácely jehličí a tráva žloutla. Ale lidé ze vsi byli jako očarovaní zlou vílou Civilizací - nic neviděli a jejich životní příběh je přestal zajímat. Zato vymyšlené příběhy "hrdinů" z televizních obrazovek jim začaly brát dech. Do kraje se začaly vkrádat spory, hádky, závist, neklid a nenávist. V srdcích lidí se usadilo sobectví. Lidé přestali chodit do chaloupky pod lesem pro radu. Začali věřit televizním reklamám odborníků. Co takový starý nevzdělaný děd s babkou mohou vědět o tom, jak se má žít? A tak se z poliček v domech vytratily pytlíky s třezalkou, mateřídouškou a dobromyslí. Objevily se gely, spreje, kondicionéry, tablety, kapsle a pilulky. Z města za kopcem sem začal přicházet divný štiplavý vzduch, nebe se zatáhlo a přišel do té doby neznámý host - Kašel. Ve městě vyrostla veliká továrna na výrobu léku proti kašli. Byl to zvláštní lék - vyráběl se z krve a potu lidí. A lidé ze vsi začali dávat svou krev a pot na výrobu nového léku, který byl ale velmi drahý, protože se muselo zaplatit všem vědcům, technikům, laborantům, dělníkům i úředníkům, kteří tak dobře pracovali na výrobě tolik potřebného léku. A jak vědců přibývalo, lék zdokonalovali a byl čím dál dražší, až lidé z vesnice, z jejichž krve a potu se vyráběl, si ho už nemohli koupit - vždyť stál 100 zlatých.
A tehdy se před bránou továrny objevila babka. Nabízela dobrou radu a pytlík bylinek proti kašli za 1 stříbrňák. Lidé jakoby se začali probouzet z těžkého snu. Někteří babku poznali a začali se řídit její radou. Když přestali kašlat, začaly k babce chodit zástupy. Netrvalo dlouho a objevil se úředník: "A co ty, babko, máš od nás vůbec licenci? Máš na to vůbec vzdělání? Platíš ty vůbec daně? Ty se tu nedovoleně obohacuješ! Ty obelháváš poctivélidi. Ty využíváš jen placebo efektu a šíříš nevědecké názory! Ty, ty, ty ..! Máš od nás zákaz podnikání a dostaneš pokutu .." Toho dne se ztratili děd i babka, zmizela i jejich chaloupka (les zmizel už dříve) a nikdo nevěděl, kam. Nikdo už Bohu neděkoval za Jeho lásku. Zůstala jen továrna na lék, který už nepomáhal, a lidé, kteří kašlali a kašlali - a jestli neumřeli, tak tam kašlou dodnes.