Zítra se bude zase věřit!

Splní se tato předpověď, která je vlastně názvem jedné knihy? Prognózy do budoucnosti nejsou jednoznačné. Z jedné strany průzkumy veřejného mínění a statistiky ukazují, že víra a religiozita upadají. Ze strany druhé je naopak patrné, že v dnešním světě stoupá zájem o osobu Ježíše Krista a jeho radostnou zvěst – evangelium.
Nejsem jasnovidec, ale jednu věc si přesto troufám říct: „Zítra bude věřit jen ten, kdo bude schopen svou víru obhájit. A to hlavně v liberálním, ateistickém prostředí, ve kterém většinou žijeme. Uzavřená křesťanská společnost náleží minulosti. Takovou tradiční víru je sice možné donést až ke konci svého života, ale je téměř nemožné tuto víru dnes předávat svým dětem. Dříve či později si Vaše děti začnou klást otázky, které jste si Vy sami možná nikdy nepoložili: „K čemu je dobré chodit v neděli do církve? Proč přispívat na provoz církve? K čemu je dobré mít (církevní) sňatek? Jaký význam má skutečný biblický křest?..“ Je zřejmé, že mnozí nenajdou na tyto otázky kladnou odpověď a vyvodí z toho pro svůj život praktické důsledky – zítra již věřit nebudou. Alespoň ne jako křesťané, živé ratolesti, naroubované na kmeni, kterým je sám Ježíš Kristus. V pluralistickém, globalizovaném světě, v němž existují nejrůznější životní názory vedle sebe, bude mít pevnou křesťanskou víru jenom ten, kdo o Kristu něco ví – zná HO OSOBNĚ, plně Mu důvěřuje a dokáže svou víru v Něj obhájit. Obstojí jenom ten, kdo VÍ, KOMU A PROČ UVĚŘIL. Proto si myslím, že křesťanství jen ze zvyku bez osobního vztahu ke Kristu, opravdu nemá budoucnost a vede k nebezpečným kompromisům s bezbožným okolím. Buď se staneme pro tento svět světlem a solí, nebo nás samotné labyrint tohoto světa pohltí.
P. Jiří Šindelář 
(texty označ. barevně a kurzívou - pozn. red.)