Apoštol Petr - Kristův horlivý učedník

Zatímco Ježíš vystoupil na horu, aby se o samotě modlil, učedníci vstoupili na loď a jeli na druhý břeh. Loď byla daleko od země a vlny ji zmáhaly, protože vítr vál proti ní. K ránu šel Ježíš k nim, kráčeje po moři. Když ho učedníci viděli, vyděsili se, že je to přízrak, a křičeli strachem. Ježíš na ně hned promluvil a řekl jim: „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!“ Petr mu odpověděl: „Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodách!" A on řekl: „Pojď!" Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi. Ale když viděl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: „Pane, zachraň mne!“ Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: „Ty malověrný, proč jsi pochyboval?"
Tento biblický příběh dobře charakterizuje apoštola Petra, jeho odvahu, odhodlání, věrnost, ale také pochybovačnost a malou víru. Apoštol Petr byl jedním z prvních učedníků, které si Ježíš při zahájení svého veřejného působení vyvolil. Od samého počátku měl mezi nimi zvláštní postavení, často býval jejich mluvčím. Toto výsadní postavení dostal od Ježíše, který jeho původní hebrejské jméno Šimon změnil na Petr. Tehdy mu řekl: „A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou.“
Petrovo vyvolení
Apoštol Petr se narodil v Betsaidě jako syn rybáře Jana. Vzdělání získal v otcovském domě a synagoze, což je židovská škola. Byl ženatý, manželka se jmenovala Perpetua. Usadil se v Kafarnaum, ve vesnici u Genezaretského jezera a se svým bratrem Ondřejem se živili jako rybáři. Když jednou spolu lovili ryby, šel okolo Ježíš. Vyzval je, aby ho následovali. Bratři uposlechli a Šimon Petr se od té chvíle stal Kristovým učedníkem. Byl svědkem mnoha jeho činů a zázraků. Brzy se stal i prvním z dvanácti apoštolů, které Ježíš vybral mezi svými učedníky. Slovo „apoštol“ je z řečtiny a znamená „posel“, dnes bychom řekli „velvyslanec“, pověřený zástupce. Ježíš je pověřil úkolem: kázat evangelium a činit mimořádné skutky moci Boží – uzdravovat nemocné, probouzet mrtvé, očišťovat malomocné a vymítat démony. Dal jim k tomu zvláštní moc.
Zápasy a duchovní růst
Ne vždy se zachoval Petr jako Kristův učedník. Snad nejvíce známé je Petrovo selhání, když po zradě apoštola Jidáše dokonce Ježíše třikrát zapřel. Vzniklo z toho i lidové úsloví: „Zapřít jak Petr Krista“. Ještě cestou do Getsemane Petr Ježíše ujišťoval: „I kdybych měl s tebou umřít, nezapřu tě.“ Ježíš mu na to odpověděl: „Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“ A tak se také stalo. Ježíš je zatčen a předveden před velekněze. Petr zpovzdálí sleduje vývoj událostí, a když ho okolostojící začnou spojovat s Ježíšem, opětně přísahá, že Ježíše nezná. Pak si vzpomene na Ježíšova slova a dává se do pláče. Svá selhání si Petr vždy uvědomoval, ale na rozdíl od zrádce Jidáše činil pokání. Tím se znovu vracel na cestu poslušné víry.
Nové povolání
Po Kristově smrti a zmrtvýchvstání nastává pro Petra nová etapa. Ježíš se vícekrát zjevuje svým učedníkům a dává jim poslední pokyny. Zjevuje se i Petrovi, aby ho pověřil novým posláním. Předtím se ho však záměrně třikrát ptá: „Šimone, synu Janův, máš mne rád?“ Petr mu odpovídá: „Pane, ty víš všecko, ty víš také, že tě mám rád.“ Teprve pak mu Ježíš říká: „Pas mé ovce!“ Je to vlastně pokyn k zahájení jeho misijní a pastorační služby.
Ještě však nenastal pravý čas. Když je Kristus na Olivové hoře vzat do nebe, učedníci se vracejí do Jeruzaléma. Petr se ujímá slova ve shromáždění učedníků, povzbuzuje je a vyzývá k volbě chybějícího apoštola, který by převzal místo po Jidášovi. Potom se losuje a los padne na Matěje, který se připojuje k jedenácti apoštolům. Také v den letnic, v den seslání Ducha svatého, které bylo doprovázeno mimořádnými událostmi, Petr se ujímá slova. Na otázku přítomných: Všichni byli zasaženi v srdci a říkali: „Co máme dělat, bratři?“ Petr odpovídá: „Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a dostanete dar Ducha svatého.“ Bible pokračuje slovy: „Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni a vytrvale poslouchali učení apoštolů. A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse.“
Petr vyniká nadpřirozenou Boží mocí. Prvním uzdraveným byl muž od narození chromý, který na chrámových schodech prosil o almužnu. Petr jej vzal za ruku a řekl mu:„Stříbro ani zlato nemám, ale co mám, to ti dám: ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!“ V té chvíli byl muž zdráv, vešel do chrámu a děkoval Bohu.
Petr nebo Pavel?
Když judský král Herodes Agripa viděl, jak v celé zemi roste počet Kristových stoupenců, začal je krutě pronásledovat. Také Petr byl uvězněn a odsouzen k smrti. V noci před popravou se Petrovi v žaláři zjevil anděl, zázračně rozlomil jeho okovy a vyvedl ho na svobodu. To všechny ustrašené věřící ve víře nesmírně povzbudilo.
Petr spolu s apoštolem Pavlem byli největšími hlasateli evangelia. Tito dva se tak doplňovali v misijní službě, že se vžilo i úsloví „Je jedno, Petr nebo Pavel…“. Pavel byl římským občanem, kázal proto Římanům a příslušníkům jiných národů. Petr jako Žid kázal především Židům. Působil v Samařsku, v Antiochii, Palestině, snad i v Korintu a Malé Asii, jsou i náznaky jeho působení v Římě. Všude důsledně hlásal teologii kříže, stojící na Kristu – trpícím Spasiteli.
Petrův odkaz
Apoštol Petr patřil mezi statečné muže víry. I přes některá selhání se dovedl vždy vrátit na úzkou cestu následování Krista. Traduje se, že zemřel mučednickou smrtí, a to ukřižováním hlavou dolů, protože se necítil hoden umírat stejným způsobem jako jeho Pán – Ježíš Kristus.
Petrova postava má v sobě cosi obecně lidského. Neubránil se strachu a pochybnostem. Přesto měl svého Mistra skutečně rád. Jeho příklad je nám varováním i nadějí. Varuje nás před tím, abychom si nebyli moc jisti sami sebou, protože v pokušeních a zkouškách bez pomoci Ježíše neobstojíme. Pokud však přece selžeme, máme naději v odpuštění a šanci nového začátku. Kéž bychom se jí vždycky dokázali chopit jako Petr.