Josef

Při čtení biblických příběhů vznikala rčení, o kterých dnes už mnozí neví, kam je zařadit. Patří mezi ně „hubený jako sedm hladových let“ nebo jméno „Putifarka“, což je označení pro ženu svůdnici. Vztahují se k napínavému příběhu o Josefovi, synu patriarchy Jákoba, kterého žárliví bratři prodali jako otroka do Egypta. Jákob ho miloval ze všech svých synů nejvíce, proto mu udělal pestrý plášť, který v té době nosili jen králové. Bratři mu záviděli jeho výsadní postavení v rodině. Jednou měl Josef zvláštní sen, který vyprávěl svým bratřím. Zdálo se mu, že s nimi váže snopy obilí. Vtom jeho snop povstal, snopy bratří jej obcházely a klaněly se mu. Měl také sen, kde se mu klanělo slunce, měsíc a jedenáct hvězd. Otec Jákob jej napomenul: „Chceš říct, že já, matka a bratři se ti budeme klanět?“ Bratři za to Josefa nenáviděli ještě více a rozhodli se, že se ho zbaví. Brzy se jim naskytla příležitost, když pásli stáda daleko od domova. Otec, který nic netušil, poslal Josefa za nimi, aby se podíval, zda je vše v pořádku. Jakmile ho bratři zahlédli, smluvili se, že ho zabijí. Jen nejstarší Ruben se postavil proti, a tak Josefa hodili do vyschlé studny. Ruben doufal, že ho později vytáhne a zachrání. Bratři však v jeho nepřítomnosti Josefa prodali kolemjdoucí karavaně, která ho s dalšími otroky odvlekla do Egypta. Po návratu otci namluvili, že Josefa roztrhala dravá zvěř.
Zvláštní cesty. V Egyptě Josefa koupil velitel faraonovy stráže Putifar. Brzy si všiml, že cokoli Josef dělá, vše se mu daří. Oblékl ho a ustanovil správcem domu a veškerého majetku. Díky Božímu požehnání, které provázelo Josefa, se Putifarův majetek utěšeně rozrůstal. Josef byl schopný mladý muž, a proto není divu, že se zalíbil Putifarově ženě. Den co den se jej snažila svést, ale Josef ji vždy rázně odmítl. Pomsta za její pokoření nedala na sebe dlouho čekat. Po křivém obvinění skončil Josef mezi královskými vězni, čekajícími na soud. Ten se zpravidla konal při oslavách a ortel byl vynášen dle nálady vladaře. Také velitel vězení si ho brzy oblíbil. Nejprve mu svěřil vězně a pak i celou správu vězení. V té době se dostali do vězení i faraónův pekař a číšník. Jednou si Josef všiml, že oba něco trápí. Dozvěděl se, že měli sen, který je vyděsil. Řekl jim: „Jen Bůh může vyložit, co vaše sny znamenají.“ Číšník vyprávěl: „Ve snu jsem viděl vinnou révu se třemi výhonky, které vypučely a rozkvetly. Ukázalo se zralé víno, které jsem vymačkal a nesl faraonovi.“ Josef mu odpověděl: „Za tři dny ti faraon udělí milost.“ A dodal. „Když mu budeš opět rozlévat víno, řekni mu o mně, že jsem zde nespravedlivě uvězněný.“ Pak vyprávěl svůj sen i pekař. Zdálo se mu, že nesl na hlavě tři koše s pečivem. Na horní koš slétli ptáci a vše vyzobali. Josef mu nerad sdělil, že za tři dny bude pověšen. Obojí se naplnilo. Číšník však na Josefa zapomněl a on zůstal ve vězení.
V Božích rukou! Jedné noci měl i faraon podivné sny a byl jimi zneklidněn. Hned ráno zavolal vykladače, ale nikdo jeho snům nerozuměl. Tehdy si číšník vzpomněl na Josefa. Faraon ho tedy dal ihned zavolat. Nedůvěřivě se zeptal, zda vykládá sny. Josef řekl: „Já ne, ale Bůh ti může sdělit, co znamenají.“ Faraon tedy vyprávěl: !Zdálo se mi, že z Nilu vyšlo sedm neobvykle statných a tučných krav a klidně se začaly pást. Pak z Nilu vyšlo sedm vyhublých krav, které sežraly ty tučné krávy, a přesto zůstaly stejně vyhublé. V dalším snu jsem viděl stébla obilí, ze kterých vyrůstalo sedm klasů. Vzápětí ze země vyrůstalo sedm klasů bez zrní, které zadusily obilí s plnými klasy.“ Josef mu odpověděl: „Oba sny mají stejný význam a Bůh ti jimi oznamuje, že v Egyptě bude nejprve sedm let velmi úrodných a pak sedm let neúrodných. Zemi postihne hladomor. Bůh ti dal sny dvakrát, aby tě ujistil, že tato období přijdou velmi brzy. Proto ihned vydej nařízení, že se bude sedm let od všech obyvatel Egypta vybírat pětina ze všeho, co se urodí. Najdi zkušeného a rozumného muže, který by řídil nákup obilí a dohlížel na výběrčí. Ať úrodu shromáždí do dobře hlídaných skladů a v době hladu ji bude lidem prodávat. Jedině tak můžeš předejít katastrofě,která zemi čeká.“ Faraon žasl nad těmi slovy a řekl: „Jen těžko bychom hledali muže, v němž je duch Boží, jako je v tobě.“ Hned Josefa ustanovil správcem, na znamení hodnosti mu dal svůj prsten, královský plášť, zlatý řetěz a vůz, aby se mohl po celé zemi rychle pohybovat. Dal mu jméno Safenat Paneach, což se překládá „zachránce světa“ a také mu vybral manželku. V celé zemi měl Josef úctu a respekt.
Kruh se uzavírá. Josef shromáždil v úrodných letech tolik obilí, že se již nedalo ani spočítat. Narodili se mu také dva synové Menases a Efraim.Pak přišlo sedm neúrodných let. Královské sýpky se otevřely a lidé zblízka i zdáli přijížděli nakoupit obilí. Josef na vše dohlížel. Jednoho dne zahlédl mezi nakupujícími i svých deset bratří. Hned se mu vybavil obraz, jak ho nemilosrdně prodali karavaně. Ale nedal se jim poznat. Chtěl zjistit, zda jsou stále tak krutí. Bratři nechápali, proč s nimi jedná tvrdě a má podivné otázky. Proč jim nevěří a myslí si, že jsou vyzvědači. A dokonce si jako důkaz žádá přivést nejmladšího bratra Benjamína, o kterém mu vyprávěli. Ubezpečovali ho, že jsou jen jeho otroci, kteří přišli nakoupit potravu. A klaněli se mu až k zemi. V tu chvíli si Josef vzpomněl na své dávné sny. Ale nedal nic znát a trval na svém. Jednoho bratra ponechal ve vězení jako rukojmí, ostatní mohli odejít domů i s obilím. Po návratu bratři vše pověděli svému otci Jákobovi. Ten se však bál Benjamína pustit, kdo ví, zda by se s ním ještě někdy shledal. Brzy však dovezené obilí spotřebovali a nezbývalo než jít opět do Egypta. Jákob stál před těžkým rozhodnutím: buď pustí Benjamína, nebo všichni zemřou hlady! Nakonec přes všechnu úzkost souhlasil. Po příchodu do Egypta jim Josef oznámil, že si chce Benjamína v Egyptě nechat. Bratrům leknutím vyschlo v krku. Jen Juda, který býval iniciátorem všeho zlého, se osmělil: „Dovol, prosím, abych zde zůstal v otroctví já, ale Benjamína propusť domů. Otec ho velmi miluje.“ Po těch slovech Josef poznal, že bratři jsou jiní, nezávidí Benjamínovi lásku otce a drží spolu. Rozplakal se a řekl jim, kdo je.Ptal se na domov, na otce a jak se mu daří. Odpovědi se však nedočkal, bratři úlekem oněměli. Snažil se jim vysvětlit, že to Bůh dopustil proto, aby mohli být zachráněni od hladomoru. Pak objal Benjamína i bratry. S Josefem se radoval celý faraónův dům. Jákobova rodina se pak přestěhovala do Egypta. Bůh Jákoba ujistil, že se Egypta nemá obávat, že právě tam z něj udělá veliký národ. A v určitém čase jej vyvede do země, kterou zaslíbil Abrahamovi a Izákovi.
Josef – Kristův předobraz. Příběh o Josefovi je prorockým předobrazem budoucího příchodu Mesiáše – Božího Syna a Spasitele světa, Ježíše Krista. Josef i Ježíš byli otcem milováni, posláni za bratry, ale bratři je nenáviděli. Byli vystaveni pokušení, připraveni o oděv, prodáni za cenu otroka. Byli spoutáni, falešně obviněni, uvězněni se dvěma vězni, z nichž jeden byl zachován a druhý zahynul. Čím jim nepřátelé ublížili, to Bůh obrátil v jejich prospěch. Oba po krutém utrpení dosáhli opět slávy. Josef prošel všemi zkouškami, ale nemusel umírat za své bratry. Pán Ježíš však podstoupil smrt na kříži, zemřel za hříchy lidí celého světa. To je nejvyšší důkaz Boží lásky. Kristova oběť lidem ukazuje, že vrcholem nenávisti je mučení a smrt, vrcholem lásky je pak oběť za druhé. Ježíš Kristus se stal Zachráncem světa.