Systém 7 = Sedmička v Bibli

   Co rozumíme pod pojmem původní biblický text? SZ byl psán v hebrejštině a NZ v řečtině. Hebrejština a řečtina mají svou zvláštnost. Česká abeceda obsahuje 26 písmen a kromě toho máme 10 symbolů pro číselné hodnoty – čísla. Hebrejština má 22 písmen a každé má i svou číselnou hodnotu. Řečtina má 24 písmen a také má každé svou číselnou hodnotu, jen č. 6 a 90 Má svůj vlastní symbol. V latině už jen některá písmena mají současně i význam číslic: I, V, X, L, C, D, M. Ale v hebrejštině a řečtině mají všechna  písmena svůj číselný význam. Takže můžeme Bibli – původní biblické texty (v originál. jazycích) číst buď pomocí slov a jejich významu nebo pomocí číslic. To je zajímavost, která nám dokazuje, že Bible není knihou, kterou by napsal (vymyslel) člověk. Nejčastěji používané číslo v Bibli je SEDM. Za SEDM dní stvořil Bůh svět, v Egyptě bylo SEDM bohatých a SEDM hladových let, Izraelci obcházeli Jericho SEDM dní a SEDMÝ den SEDMkrát zatroubili, milostivé léto se konalo každý SEDMÝ rok, Náman se měl SEDMkrát omýt v Jordánu k očištění od malomocenství, SEDM dní se Bohu předkládaly zápalné oběti, svátky trvaly vždy SEDM dní, a Zjevení Janovo je plné čísla SEDM (SEDM pohrom, SEDM polnic, SEDM svícnů, SEDM pečetí, …). Př. 9.1: Moudrost vystavěla svůj dům na SEDMI sloupech.
   Sedmička je nazývána číslem plnosti, dokonalosti a hraje úžasnou roli v původním biblickém textu v hebrejštině i řečtině. Když začneme sčítat číselné hodnoty jednotlivých písmen, zjistíme zajímavou věc: Že téměř každá věta, část nebo odstavec v Božím slově nám dává hodnotu čísla SEDM nebo jeho plného násobku. Vyskytuje se to v celé Bibli od Genesis po Zjevení v hebrejštině i řečtině. Každý se o tom může přesvědčit, aniž b znal jazyk. Stačí znát číselné hodnoty písmen. Hebrejština se čte opačně než čeština, tedy od konce dopředu a zprava doleva. Ukážu vám 2 příklady, jeden ze SZ a jeden z NZ.
   Ten první příklad je ta úplně první věta v Bibli, Gen. 1.1: „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.“ Pod  každé písmeno jsem si napsal jeho číselnou hodnotu. Součet číselných hodnot všech písmen je 2702 = 7*386. To je první skupina, druhá skupina je číselná hodnota důležitých slov: Bůh, nebe, země. Součet číselných hodnot těchto slov je 777 = 7*111 a vytváří tu tři sedmičky. Další skupina je číselná hodnota slovesa „stvořil“ a to je 203 = 7*29. Další skupina je číselná hodnota prvního + obou prostředních + posledního písmene. Součet je 133 = 7*19. Pátá skupina je číselná hodnota prvních a posledních písmen všech slov, to je celkem 1393 = 7*199. Další skupina je číselná hodnota prvních a posledních písmen prvního a posledního slova, celkem 497 = 7*71. Sedmá skupina je číselná hodnota prvních a posledních písmen vnitřních slov, to je 896 = 7*128. Další skupina je číselná hodnota posledních písmen prvního a posledního slova, to je 490 = 7*70. Další skupina je počet hebrejských slov = 7. Dále součet všech písmen, to je 28 = 7*4. Dále součet písmen prvních 3 slov, to je 14 = 7*2.  Potom součet písmen posledních 3 slov, to je 14 = 7*2. Další skupina je počet písmen prvního předmětu „nebe“ i s členem a druhého předmětu „země“ včetně členu, to je 7 + 7 písmen. Počet písmen hlavních slov: „Bůh, nebe, země“ je 14 = 7*2. A počet písmen nejkratšího slova uprostřed + písmeno nalevo a napravo = vždy 7. V této jedné větě tedy máme 15 skupin, které nám jasně ukazují na číslo SEDM. A tento jev se vyskytuje ve VŠECH knihách Bible. To nám dokazuje, že autorem skutečně nemohl být člověk.
   Druhý příklad vám dám z NZ. Mr. 1.1-8 tvoří ucelenou stať, která byla také podrobena tomuto matematickému sledování. Součet všech řeckých slov je 126 = 7*18, součet řeckých písmen je 427 = 7*61, počet samohlásek je 224 = 7*32, počet souhlásek je 203 = 7*29, počet slabik je 294 = 7*42, samohláskou začíná 42 = 7*6 slov, souhláskou začíná 84 = 7*12 slov. Slovních výrazů je 77 = 7*11, počet slovních výrazů 1.-5. verše je 49 = 7*7 a v 6.-8. verši je jich 28 = 7*4. Ze 77 slovních výrazů začíná samohláskou 35 = 7*5 a souhláskou 42 = 7*6. Počet písmen v nejdůležitějším slově je 14 = 7*2. V této části tedy bylo nalezeno 13 skupin, které nám ukazují na číslo SEDM. Apokryfní knihy, které bývají součástí jen katolických vydání Bible, byly také podrobeny tomuto zkoumání a nevykazují absolutně ŽÁDNÉ souvislosti s čísle SEDM!! To nám také dokazuje, že o zařazení knih do biblického kánonu tehdy rozhodovali lidé vedení Duchem svatým a zařadili tam skutečně JEN knihy, které tam náleží. Apokryfní – deuterokanonické knihy v katolických vydáních Bible lze považovat jen za knihy vzdělavatelné, ALE nikoli za autoritativní Boží slovo!!
   Číselné hodnoty jsou i ve jménech pisatelů biblických knih. Jde o 26 autorů knih SZ a NZ. Sečteme-li je dohromady, mají také číselnou hodnotu 7 nebo plného násobku. Sečteme-li všechna hebrejská a řecká jména v Bibli, dostaneme zase číselné hodnoty. Například David je zde uveden 1134x = 7*162, Mojžíš 847x = 7*121. Také výrazy jednotlivých jmen dávají číselné hodnoty dělitelné sedmi.  Slova, jimiž knihy NZ začínají a končí = 27 + 27 slov a tato slova dávají číselnou hodnotu dělitelnou sedmi. Vysvětlit existenci těchto skutečností můžeme jen 2 způsoby: buď „náhodou“ nebo úmyslným sestavením. Pokud bychom uvažovali o „náhodě“, museli bychom počítat. Náhoda je určená počtem pravděpodobností.
   Je tu nějaká pravděpodobnost, že by tyto souvislosti vznikly ve všech knihách? Bible byla psána v rozmezí 1600 let různě vzdělanými lidmi (králové, kněží, lékař, rybáři, pastýři,..). Je nemožné, aby se vzájemně domluvili. Že by tyto skupiny číselných hodnot vznikly „náhodou“, je zcela vyloučené. Musíme tedy přiznat, že to takto bylo napsáno úmyslně. Buď úmyslně s tím, že to tak sepsali ti konkrétní pisatelé – a nebo o tom ani nevěděli, že to takto psali. Tedy že jim to Bůh vnuknul, že byli inspirováni a vedeni Bohem. Že by tak psali vědomě, je prakticky nemožné. Nebyla žádná možnost vzájemné domluvy a vytvořit vědomě ucelený text, který by obsahoval takové skupiny číselných hodnot, je také nemožné. Nezbývá nám tedy, než připustit Boží inspiraci a vedení těchto autorů. Přestože Bůh i při takové inspiraci si používá člověka celého, tedy i s jeho vyjadřovacími schopnostmi a intelektem. zatímco spiritisté nepíší sami za sebe, démonská inspirace vyjadřuje skrze ně někoho jiného (hlas, ,styl, rukopis,..). V tomto je zásadní rozdíl mezi inspirací Boží a ďábelskou. Bible je skutečně jediná kniha vystavěná na tak zázračných číselných obrazcích. byly zkoumány i jiné knihy v hebrejštině a řečtině a zjistilo se, že veškerá ostatní literatura je na tuto záležitost naprosto „hluchá“. Docházíme tedy k poznání, že Bible není dílem mnoha hlav, ale výlučně dílem jediného ducha. Tyto odhalené číselné skutečnosti nám dokazují božskou doslovnou věrnou inspiraci Písma. Je to vědecký důkaz Boží inspirace a pochybovači nemohou proti tomu vůbec nic namítat, protože mají možnost sami se o tom přesvědčit. Bůh se tímto zázračným způsobem podepsal na své velkolepé dílo, které dal do rukou lidem.
   Někdo by mohl namítnout, proč tedy Pán Bůh dovolil, aby se všechny původní rukopisy ztratily. Musíme si uvědomit, že lidé mají tendenci – schopnosti uctívat a zbožňovat věci, které mají určitý charakter nějakého božství. Jeden člověk na Západě si dal práci objet všechny lidi, kteří tvrdili, že mají skutečnou relikvii – třísku z Ježíšova kříže. On si každou tu třísku přesně zvážil, změřil, zaznamenal velikost – a když pak všechno sečetl, přesahovala celková váha 2 tuny. V Bibli je příběh o tom, jak Mojžíš na Boží příkaz zhotovil měděného hada, kterého povýšil na poušti. A Izraelité uštknutí jedovatým hadem byli pohledem na tohoto měděného hada vírou uzdraveni. bylo by jistě skvělé mít takového hada dnes. Mít takový důkaz, jak se Bůh přiznal ke svému lidu. Osud tohoto měděného hada najdeme v 2. Král. 18.4: Ezechiáš ho nechal zničit, protože se stal předmětem modloslužby – uctívání!! A toto si Pán nepřeje, jak to známe z 23. přikázání: „Neuděláš si podobu ničeho a nebudeš to uctívat!“ Kdyby existovaly původní rukopisy biblických textů, staly by se pro mnohé lidi předmětem uctívání, což by je odvrátilo od uctívání pravého Boha. Vůbec ani nebylo nutné, aby se původní rukopisy zachovaly, protože máme dostatek kvalitních opisů. Dokonce v Kumpánských jeskyních u Mrtvého moře byly nalezeny svitky z doby 200 let před n.l.
   Je tu však ještě jedna zajímavá věc: V některých manuskrifních opisech občas něco chybí. Např. Markovo evangelium má někde jen 15 kapitol. Dlouho se vedl spor o to, zda 16. kapitola do původního Mr. evangelia patří, nebo ji tam nějaký opisovač přidal. Tato kapitola byla také podrobena matematickému zkoumání a našlo se tam 32 souvislostí, které ukazují na číslo SEDM. Můžeme tedy s jistotou říci, že 16. kapitola Markova evangelia je úplně stejně inspirovaná jako 15 předcházejících kapitol. Dalším takovým sporným bodem byla pasáž z Jana 8 o ženě cizoložné, která byla předvedena před Pána Ježíše. Některé manuskrifní opisy tuto zprávu vynechávají. Byla tedy také podrobena tomuto matematickému zkoumání a výsledkem bylo 28 souvislostí, které ukazují na číslo SEDM. To nám dokazuje pravdivost příběhu a inspirovanost těchto 17 veršů 8. kapitoly.
   Další zajímavostí je otázka správného čtení manuskrifních opisů. Dřívější způsob psaní byl interpunkčních znamínek a mezer mezi slovy, takže jednotlivá slova na sebe přímo navazovala a dala by se číst různě. A pak nám to dává jiný význam. Například 1. Kor. 13.3 se dá číst 2 způsoby a ekumenický překlad je uvádí oba. Matematické zkoumání těchto odlišných textů odhalilo chybnost kralické verze, správný je ekumenický překlad: „své tělo, abych získal slávu“. Druhý příklad je v Židům 4.9, který v ekumen. překladu je uveden v obou alternativách čtení a správná je ta 2. varianta: „Tak musí Boží lid dosud slavit sobotu jako svátek odpočinku.“ Na základě tohoto správného čtení biblického textu byl učiněn překlad NZ nejprve do angličtiny a nyní je i v němčině. Na základě této sedmičkové soustavy máme tedy možnost správně pochopit některé texty Písma svatého.
   A číslo SEDM má význam i v našem běžném životě. Světlo se skládá ze SEDMI základních vlnových délek, v hudbě máme SEDM základních tónů, u některých nemocí je SEDMÝ (7., 14., 21.) den dnem krize, tep člověka bije každý SEDMÝ den pomaleji, těhotenství trvá 280 dní = 7*40, doba březosti různých zvířat je násobkem SEDMI, doba sezení slepice na vejcích je 21 (= 7*3) dní, …
   Tuto sedmičkovou soustavu v Bibli objevil vědec ruského původu Ivan Panin. Vystudoval v Americe a byl profesorem v Kalifornii. Vyučoval staré jazyky – hebrejštinu, řečtinu, latinu. Byl to literární kritik a měl přednášky po celých USA. A byl to naprostý neznaboh a ateista!!! Jednou se mu dostaly do rukou původní manuskrifní opisy Písma svatého a on si začal místo písmen malovat číslice, protože samotný text ho nezajímal. A najednou je překvapen a bere postupně další texty a pod povrchem celé Bible objevuje tyto matematické souvislosti s číslem SEDM. Popsal 60 tisíc papírů a na tom udělal celoživotní dílo. Na základě tohoto objevu si uvědomil, že Bible nemohla být napsána člověkem, a stal se z něj upřímný křesťan, následovník Kristův. O jeho obrácení psaly americké noviny palcovými titulky: „Panin, bývalý nevěrec, stal se křesťanem!!“
   Je to vědecký důkaz božské doslovné inspirace Bible.. Prostřednictvím Bible se tu podává důkaz, že Bible je Božím slovem a ne lidským!! ALE i to pouhé uznání Božího původu Bible VŮBEC nestačí!! My se musíme naučit přijmout to, co Pán Bůh nám chce říct zcela OSOBNĚ – pro sebe!! Budeme-li o něm jen hovořit jako o slově Bohem inspirovaném a nedotkne se nás přímo OSOBNĚ, nemá to pro nás žádný význam. Kéž nám Pán dá, abychom nejen uvěřili v inspiraci Jeho slova,, ale také ho prožívali. Jak říká apoštol Jakub: „Nebuďte jen posluchači Božího slova, ale také činitelé“ (Jk. 1.22) – jednejte podle toho slova!!   Amen!