Úplně jiná kniha

Slyším stále stejnou otázku: "Ty opravdu čteš Bibli? Proč?? Vždyť je to jen obyčejná kniha, kterou sepsali lidé. Nemůžeš ji brát vážně. Její překlady jsou přece nepřesné." 
Kniha knih. Přesto má mnoho právě Bibli ve své knihovně vedle velkých klasiků. Bible by měla stát na polici knihovny sama, protože je jedinečná! Unikátní biblická zvěst se zásadně liší od náboženství s lidskými představami. Její obsah je nesrovnatelný se všemi ostatními "posvátnými" knihami. Bible přináší světlo do základních problémů člověka. Řeší otázku jeho existence: odkud, kam a proč jde. Dává možnost poznat Tvůrce života a jedinou cestu k Němu. Její věčnou pravdu nemůže nahradit ani učení vědy, ani filozofie.
Rozmanitost Bible. Bible byla napsána v rozpětí 1500 let více než 40 autory různého sociálního původu. Mojžíš byl politický vůdce, Petr rybář, Amos pastýř, Jozue generál, Nehemiáš číšník, Daniel ministerský předseda, Lukáš lékař, Šalamoun král, Matouš výběrčí daní, Pavel rabín, .. Různorodost autorů můžeme doplnit různorodostí míst, kultur a podmínek, ve kterých byly jednotlivé knihy psány. Mojžíš psal ma poušti, Jeremiáš v hladomorně, Daniel v přírodě a v královském paláci, Pavel ve vězení, Lukáš na cestách, Jan na ostrově Patmos, David psal během válečných časů, Šalamoun v míru. Některé knihy byly napsány na vrcholu štěstí, mnohé v hlubokém zármutku. Bible byla napsána ve třech světadílech: v Asii, v Evropě a v Africe, a to třemi jazyky: hebrejsky, aramejsky a řecky. Biblické knihy samy o sobě představují nejrůznorodější literární typy. Zahrnují historii, zákonodárství, náboženskou i lyrickou poezii, podobenství, alegorie, životopisy, osobní korespondenci, paměti, deníky, proroctví a zjevení.
Jedinečné poselství. Přes výše uvedené rozdíly jsou všichni pisatelé harmonicky sladěni ve stovkách různorodých témat. Od první knihy Mojžíšovy až po Zjevení hovoří jednotně o Boží záchraně člověka. Strom života, odmítnutý člověkuna počátku Bible v Genesis, je provždy nabídnut na konci Bible ve Zjevení. Kterýkoli orgán lidského těla může být funkčně plně pochopen jen ve vztahu k celému organismu. Kterákoli část Bible může být řádně pochopena a vysvětlena jen ve vztahu k celé Bibli. Kdyby byla Bible jen souborem knih nějaké židovské literatury, nevyhnutelně by si musely jednotlivé knihy vzájemně odporovat. Bible není výbor knih. Bible má jednotu, která ji svazuje v ucelené dílo jednoho autora - Ducha svatého. Vezměte třeba jen 10 spolužáků, kteří jsou spojeni generačně, geograficky, jazykově, národnostně, vzděláním, pohlavím a nechme je, aby se dohodli na napsání 1 tématu. Jejich dílo bude sice námětově představovat ucelený soubor článků, ale budou mít velmi daleko k jednotě názorů.
Prvenství Bible. Není ani jediná kniha, která by mohla soupeřit s Biblí v jakémkoli směru. Do roku 1801 vydala Britská biblická společnost 409 milionů Biblí. Německá biblická společnost vydala do roku 1932 v íce než 330 milionů Biblí. Americká biblická společnost vydává ročně více než 80 milionů Biblí v mnoha světových jazycích. Již před 40 lety vycházela 1 Bible každé 3 vteřiny. Není ani jediná kniha, která by byla přeložena do tolika jazyků. Na jejím překladu v této minutě pracuje více než tři tisíce překladatelů. Přitom mnoho národů má více překladů. Dnes je Bible třeba i částečně přeložena do více než dvou tisíc jazyků. Bible přižila všechna pronásledování a totality - od Babylónu přes Řím až po bývalý Sovětský svaz. Přežila všechny liberální intelektuály, kteří se jí vysmívali a jejichž díla jsou již dávno zapomenuta - od gnostiků přes Voltaira k humanistům, Maovi a Marxovi. I mladým lidem je známější Ježíš Kristus než Mičurin. První kniha, která byla přivezena do Ameriky, byla Bible. První odtelegrafovaná kniha byla Bible. I první knihou na Měsíci byla Bible.
Boží nabídka člověku. Proč hovoříme o jedinečné harmonii Bibel? Proč hovoříme o biblické jednotnosti v její rozmanitosti? Proč si připomínáme to velké množství výtisků a překladů Bible? Proč to všechno?? Bible totiž nabízí to, co žádná jiná literatura. Vypořádat se s osobní morální nečistotou, která vězí především v nás, a teprve potom ve všech ostatních lidech. Historie, i pohled do sebe, pak bezvýhradně potvrzuje naši hříšnou podstatu. Biblická očista našeho hříchu je nejjednodušší k pochopení a právě proto nejtěžší k přijmutí. Bible totiž logicky uvádí, že špinavé ruce neočistí nikoho a nic. Z nečistého nemůže nikdy vzejít čisté. Jen čistá voda, která stojí mimo naše ruce, může pojmout špínu. Podobně jen morálně čistý a bezhříěšný Boží Syn - ježíš Kristus mohl na sebe vzít naši osobní špínu. Tvůj i můj hřích! A tak každý člověk, který hledá pravdu, má jedinečnou příležitost zcela osobně přijmout toto biblické poselství.            Pavel Steiger