Politici si "snížili" platy

Politici si snížili platy méně, než slibovali. Trikem zachránili i náhrady
MF DNES 25. září 2009  20:51 Přehraj video
Politici si snížili platy méně, než slibovali. Trikem zachránili i své náhrady od navrhovaného zdanění. Původně přitom hlásali, že si v době krize sníží platy o pětinu a navrch si ještě zdaní neprůhledné poslanecké náhrady. Nakonec si vlastní platy zkrátili o pouhá čtyři procenta, tedy stejně jako je snížili všem ostatním státním zaměstnancům.  Základní plat řadového poslance bez příplatků za nějakou funkci tak v příštím roce klesne z 61 400 na 59 000 korun. Výraznější pokles příjmů politiků o dvacet procent hodně prosazovali lídři ČSSD Jiří Paroubek a Bohuslav Sobotka. Jenže s nápadem neuspěli ani u vlastních lidí, kteří utažení vlastních opasků nemohli skousnout. "V době krize musíme začít sami u sebe," neúspěšně je přesvědčoval Paroubek. Ze 71 poslanců sociální demokracie hlasovalo pro jen 25. "Sociální demokrat si na své peníze nesáhne," smál se předák TOP 09 Miroslav Kalousek. Upřímně – byl to nápad populistický. Do kategorie "představitelé státní moci" totiž kromě 281 poslanců a senátorů patří ještě tři tisíce soudců a žalobců. A ti dopředu hlásili, že jsou ochotni solidárně přistoupit na čtyřprocentní pokles mezd jako všichni státní zaměstnanci, ale rozhodně ne na propad o 20 procent. Hrozili, že to napadnou u Ústavního soudu. A mohli by uspět jako v minulosti s argumentací, že výkonná moc nesmí zasahovat do nezávislosti moci soudní. Přeloženo: politici nesmějí snižovat platy soudcům. Na své peníze si sáhnout nedáme Politici nesou pokles svých příjmů hodně špatně proto, že je mají od roku 2007 zmrazené. Kromě poklesu základního platu jim ministr financí Eduard Janota chtěl vzít ještě vymoženost – nezdaněný a štědrý systém poslaneckých náhrad. Tyto peníze na všemožné (doprava, reprezentace, kancelář, expertízy, telefony, bydlení v Praze či stravu a ubytování na cestách) v součtu činí druhý plat. A je-li poslanec spořivý, dokáže si z toho na leccos našetřit. Třeba jako místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka pět milionů korun na nový byt. Janotovo zdanění náhrad není přechodně na jeden rok, jako snížení platu, ale napořád. To poslance rozdráždilo, takže rozehráli podivnou hru na jejich záchranu. Jeden zákon daní, druhý ne. "Kdybychom zdanili úplně vše, tak hrozilo, že by například prezident republiky musel platit daň z užívání Pražského hradu," vymlouvala se Hana Šedivá z ČSSD. A prosadila, aby se nově nezdaňovaly všechny náhrady, ale jen dvě – na dopravu (činí až 34 tisíc korun měsíčně) a reprezentaci (9 100 korun). V součtu by tak kvůli daním a pojištění politici přišli o nějakých 15 tisíc korun měsíčně. Ale pozor, nakonec možná poslanci nebudou muset danit ani toto. Udělali totiž fígl. Zdanění svých náhrad museli schválit ve dvou zákonech – o daních z příjmů a o platech ústavních činitelů.  V prvním případě hlasovali pro, zatímco v druhém proti. Výsledek? Dva zákony a každý říká něco jiného. Pokud to nezmění ještě Senát, o žádné peníze nepřijdou.

Vláda chce snížit platy politikům a soudcům jen o čtyři procenta
MF DNES 21. září 2009  13:11,  aktualizováno 17:06 Přehraj video 
Vláda se shodla na čtyřprocentním snížení platů ústavních činitelů a soudců v příštím roce. Původní návrh počítal s dvacetiprocentním snížením, poslanci byli připraveni na takový návrh kývnout. Naopak se nezamlouval soudcům, kteří mají už dva roky platy zmrazené. Návrh půjde do Sněmovny spolu s Janotovým úsporným balíčkem.  Návrh na snížení platů není součástí balíčku úsporných opatření ministra financí Eduarda Janoty. Poslanci by tak o tom měli rozhodovat nezávisle na dalších úsporách. Naopak zdanění paušálních poslaneckých náhrad by v něm být mělo.
Soudci byli proti, úspory se na nich už podepsaly. Mezi ústavní činitele patří i soudci, kterým se dvacetiprocentní snížení platů vůbec nelíbilo. Prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník řekl, že soudci mají už dva roky zmrazený růst platů, zatímco ostatním státním zaměstnancům platy stoupaly. "My k těm úsporným opatřením už dávno přispíváme," řekl Lichovník. K navrhovanému čtyřprocentnímu snížení se Lichovník zatím nevyjádřl. "Oficiální stanovisko budu moci sdělit až ve čtvrtek, kdy zasedá vedení unie," reagoval Lichovník na otázku iDNES.cz, zda soudci považují snížení platů za zásah do své nezávislosti. Lichovník dále připomněl, že na rozdíl od poslanců a senátorů nemají jinou možnost příjmů peněz. Politici dostávají peníze například za účast v různých dozorčích radách. "Takže pro ně nebude problém udělat gesto a snížit si plat o 20 procent, zatímco pro nás je to samozřejmě velmi zásadní," uvedl ještě před stanovením čtyřprocentního snížení Lichovník. Soudcům se dřív nelíbil ani nepoměr mezi plánovaným poklesem příjmů státních zaměstnanců o čtyři procenta a soudců o 20 procent. "Současný návrh, který snižuje všem ústavním činitelům stejně, tedy 4 procenta, ale mně osobně přijde smysluplnější, než předchozí, který někomu bral 4 a někomu 20 procent," uvedl Lichovník.
Musíme začít u sebe, shodují se poslanci. Návrh na snížení platů ve Sněmovně podpoří například poslanci ČSSD, ukázala anketa ČTK. "Není to návrh (ministra financí Eduarda) Janoty, ale návrh ČSSD, který si Janota osvojil, takže ho určitě podpoříme," sdělil předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Bohuslav Sobotka. Šéf strany by uvítal snížení platů v původně navrhované míře, tedy dvaceti procent. "ČSSD chce svým původním návrhem na snížení platů ústavních činitelů a soudců o 20 % jasně deklarovat, že v době krize musí politici začít s úsporami především sami u sebe. Vnímáme to jako zřetelné gesto společenské solidarity," sdělil Jiří Paroubek s tím, že sám předloží návrh na snížení platů o 20 procent. Podporu slíbila i strana bývalého ministra financí Miroslava Kalouska TOP 09. "Státní fiskál to nezachrání. Ale v okamžiku, kdy šetří úplně všichni, kdy se musí zaměstnanci ve firmách smiřovat s poklesem platu, aby si udrželi své pracovní místo, a kdy by politici měli vysvětlovat nezbytnost úspor, je zapotřebí, aby šetřili sami u sebe," řekl Kalousek. Pro jsou i komunisté. Podle jejich místopředsedy Jiřího Dolejše to sice rozpočet nezachrání, ale poslanci a další ústavní činitelé by měli jít příkladem.
Snižme platy i starostům a zastupitelům, navrhují zelení. Pro snižování platů a zdanění náhrad jsou i zelení. Podle nich by se omezení mělo vztahovat i na komunální politiky. "Jestli mají občané pochopit, že situace je vážná a má se šetřit, tak by měli jít ústavní činitelé příkladem. Podle mě by to mohlo jít dál až na krajské a místní zastupitele a starosty," řekl předseda sněmovní frakce zelených Přemysl Rabas. Snížení platů ústavních činitelů považuje za symbolický krok. "Jde jenom o miliony, mělo by se začít šetřit u státních zakázek, tam jsou miliardy," dodal. Občanskodemokratický poslanec Aleš Rádl plán na snížení platů ústavních činitelů podrobně nezná. Předpokládá, že bude součásti vládního úsporného balíčku, který ODS v podstatě podporuje. Samostatně by návrh nevyřešil podle něho vůbec nic. "Snížení platů v rámci obrovského propadu je částka, která je pod rozlišovací schopností rozpočtu," řekl Rádl.

Pokud projdou úsporná opatření, poslanci zchudnou o 2 500 korun
MF DNES 22. září 2009  13:00
Ještě ráno to bylo dvacet procent. Před polednem asi tak kolem deseti a ve tři odpoledne pouhá čtyři procenta. Řeč je o snížení platů ústavních činitelů - tedy poslanců, senátorů, ale i soudců či státních zástupců, které včera navrhla vláda.  Původně se počítalo s tím, že členové obou komor parlamentu a s nimi třeba i prezident přijdou na rok až o pětinu svého platu. Nakonec je to o dost méně - jen zmíněná čtyři procenta, i když v případě zákonodárců to bude o něco více, protože se jim nově mají zdaňovat i jejich desetitisícové náhrady. Vláda se zalekla potíží, které by mohlo přinést razantnější snížení platů. "Chtěli jsme se vyhnout určitým procedurálním problémům, které tu hrozily," řekl ministr financí Eduard Janota. Co tím myslel? Obavy vycházejí ze sporu o snižování platů pro soudce v letech 2003 a 2004. Ústavní soud sice nakonec předloni řekl, že to tehdy nebylo v rozporu se zákony, zároveň však vytkl politikům některé důvody, kterými snižování mezd pro soudce vysvětlovali. "Chtěli jsme se něčemu podobnému vyhnout, proto je to snížení jen čtyřprocentní," dodal Janota.
Soudcům čtyři procenta nevadí. Podle některých soudců konečně rozhodnutí riziko případné ústavní stížnosti sníží. "Pokud si pamatuji, tak předchozí snížení našich platů kritizoval Ústavní soud především za nesystematičnost. Nyní to ale souvisí i s dalšími změnami," řekl prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník. "Čtyři procenta mi přijdou v pořádku, když o to přicházejí i další státní zaměstnanci. Dvacet procent by bylo moc," dodal. Pro představu - při dvacetiprocentním snížení by řadový okresní soudce přišel měsíčně asi o 10 tisíc korun, při čtyřprocentním jen o dva tisíce korun. Podobné je to u řadových poslanců a senátorů, kteří nezastávají žádnou funkci. Jim by se snížil plat o 12 tisíc (20% pokles), takto přijdou jen o 2 500 a budou brát téměř 59 tisíc. Ministr Janota nevyloučil, že poslanci nový návrh změní, a to k vlastní újmě. Především sociální demokraté nyní hlásají, že škrty v platech ústavních činitelů mají být mnohem větší.Místopředseda ODS Petr Nečas řekl, že pro pokles platů ruku jeho strana zvedne. "Byli bychom političtí hlupáci, kdybychom tak neučinili," uvedl.

Senát schválil snížení platů o čtyři procenta, zdanění náhrad zrušil
MF DNES 5. října 2009  18:15,  aktualizováno 18:33
Horní komora parlamentu schválila snížení platů ústavním činitelům o čtyři procenta. Kvůli rozporům ale Senát navrhl zrušit zdanění náhrad. Novelizovaná podoba zákona se vrátí poslancům k novému projednání.  "Senátoři udělali formálně pozměňovací návrh, vyjmuli z něj zdanění náhrad," řekl iDNES.cz mluvčí Senátu Petr Kostka. Členové horní komory nesouhlasí s tím dát všechny peněžní náhrady dohromady a pak je zdanit. "Do Sněmovny se tak vrací návrh na snížení platů s pozměňovacím návrhem, který obsahuje pouze snížení platů bez zdanění náhrad," vysvětlil Kostka s tím, že úplně vypadlo ze hry.  Na řadě je nyní jednání s předsedou Sněmovny Miloslavem Vlčkem, aby dolní komora novelu konzistentním způsobem zpracovala, doplnil mluvčí Senátu. Poslanci navrhovali zdanění peněžních náhrad na cestování, ubytování, stravování, expertizy i služby asistentů. V novele o platech však Sněmovna ponechala přes návrh poslance KSČM Petra Braného pasáž, podle níž náhrady dani z příjmů nepodléhají. Čtyřprocentním snížením platů ústavních činitelů, které odpovídá zamýšlenému snížení mezd ve státní sféře, by měl stát příští rok ušetřit 126,7 milionu korun. Snížení se týká 4 800 lidí. V případě zhruba 3 500 představitelů státní moci a soudců státní rozpočet podle vlády ušetří kolem 95,5 milionu korun. Za 1 300 státních zástupců úspora představuje přibližně 31,2 milionu korun. Návrh na snížení platů nebyl součástí balíčku úsporných opatření, který dnes horní komora také schvalovala. Původní návrh počítal u ústavních činitelů a soudců se snížením platů o dvacet procent. Vláda nakonec schválila čtyřprocentní pokles.  Senátor Jaroslav Kubera k rozhodnutí horní komory vrátit zákon o snížení platů Sněmovně (5. října 2009)

Snížení platů v parlamentu ušetří přes deset milionů korun 
MF DNES 23. září 2009  14:27
Čtyřprocentní snížení mezd zaměstnanců by v rozpočtu Sněmovny a Senátu ušetřilo zhruba deset milionů korun. Záleželo by i na tom, zda se do úspory započítá i odchodné pro zákonodárce, kteří příští volební rok z parlamentu odejdou. Vyplývá to z informací z kanceláří obou parlamentních komor.  Kancelář Senátu propad v příjmech zaměstnanců vypočítala na zhruba 3,8 milionu korun za rok. Letos měl Senát na platy svých dvou stovek pracovníků kolem 98 milionů korun, s ministerstvem financí se ovšem dohodl na tříletém snižování výdajů a počtu zaměstnanců, stejně jako na zmrazení jejich příjmů. Poslanecká sněmovna má letos na platy zaměstnanců k dispozici 170 milionů korun. Čtyřprocentní snížení by vzhledem k současnému stavu tedy představovalo asi 6,8 milionu korun. Na platy poslanců má sněmovna 191 milionů korun, úspora by tedy mohla být při nezměněném stavu asi 7,6 milionu korun. Senát má na platy členů horní komory v letošním nevolebním roce 85,6 milionu korun, v jejich případě by snížení o čtyři procenta představovalo kolem 3,4 milionu korun. Dvacetiprocentním snížením platů ústavních činitelů, které prosazuje ČSSD, by státní rozpočet ušetřil 38,1 milionu korun v případě Sněmovny a 17,1 milionu korun v případě Senátu. Ovšem za předpokladu, že by se objem peněz na mzdy zákonodárců v porovnání s letošním rokem nezměnil. Částka na plat prezidenta Václava Klause, která v letošním rozpočtu prezidentské kanceláře činí 2,457 milionu korun, by se při čtyřprocentním snížení ztenčila o 98 280 korun. Snížení o pětinu by představovalo zmenšení o 491 400 korun. Celková suma na mzdy státem placených zaměstnanců v letošním rozpočtu představuje 69,4 miliardy korun, čtyřprocentní snížení by znamenalo úbytek o 2,8 miliardy korun. Na platy představitelů státní moci a některých orgánů je v rozpočtu přes 3,4 miliardy korun, ztenčení o čtyři procenta by přineslo pokles o 136,8 milionu korun, pětinové snížení pak o 683,8 milionu korun.
Kolik DNES Berou poslanci: Základní poslanecký plat je nyní 61 400 korun. Další peníze získávají zákonodárci za práci ve výborech či komisích. Například předseda výboru nebo komise má 86 400 korun.
Kromě toho pobírají platové náhrady, které jsou paušální, nedaněné a nemusejí se proúčtovat. Na reprezentaci a stravné dostávají poslanci 9 100 korun, náhrada za cestovné se pohybuje od 22 800 do 34 200 korun. Vypočítává se podle vzdálenosti volebního obvodu od Prahy.

I snížení platů o čtyři procenta je příliš, odmítají soudci vládní úspory 
MF DNES 24. září 2009  15:51
Soudci nesouhlasí se snížením svých platů o čtyři procenta. Vláda se na snížení mezd ústavních činitelů dohodla v pondělí. Původně přitom chtěla platy zkrátit o 20 procent. Soudcům se také nelíbí to, že se jejich platy staly "součástí populistických a symbolických gest politické reprezentace". "V důsledku opakovaného zmrazení svých platů soudci začali naplňovat princip 'ekonomické solidarity' již v době, kdy platy zaměstnanců ve veřejné sféře narůstaly a ani ostatních občanů ČR se ještě důsledky ekonomické krize nedotýkaly," tvrdí v prohlášení vedení Soudcovské unie. Poukazuje tak na skutečnost, že soudci mají už dva roky zmrazený růst platů. "My k těm úsporným opatřením už dávno přispíváme," řekl prezident unie Tomáš Lichovník. On sám přitom ještě v pondělí tvrdil, že podle jeho osobního názoru je čtyřprocentní snížení v pořádku. "Čtyři procenta mi přijdou v pořádku, když o to přicházejí i další státní zaměstnanci. Dvacet procent by bylo moc," uvedl. Pokud by se soudci chtěli snížení platů bránit, mohou se obrátit k Ústavnímu soudu. Ten už jim v roce 2005 vrátil 13. a 14. platy za roky 2003 a 2004. Také tehdy vzal soudcům peníze stát v rámci úsporných opatření. Podle rozsudku bylo odejmutí platů nezákonné. "Unie takové žaloby nemůže podávat. Záleží na jednotlivých soudcích, zda se k takovému kroku rozhodnou," řekl iDNES.cz Lichovník. Prezident unie dále připomněl, že na rozdíl od poslanců a senátorů nemají soudci jinou možnost příjmů peněz. Politici dostávají peníze například za účast v různých dozorčích radách. Soudci ale kromě své funkce nesmí být výdělečně činný. Vládní návrh je ve Sněmovně spolu s Janotovým úsporným balíčkem.

Komunisté dokončili novelu, která má zajistit zdanění náhrad 
MF DNES 3. listopadu 2009  12:40
Poslanecké náhrady by mohly být zdaněny. Komunisté dokončili návrh novely zákona o platech ústavních činitelů, která má toto opatření zavést.  Předseda poslaneckého klubu Pavel Kováčik uvedl, že komunisté podpoří současně i Senátem vrácenou novelu zákona, která toto zdanění náhrad zavádí. Sněmovna ji už jednou schválila, a to koncem září spolu s vládním protischodkovým balíčkem. Tato novela snižuje platy ústavních činitelů o čtyři procenta a zavádí zdanění náhrad. Senát ale zdaňování náhrad považuje vzhledem ke kolizi s ustanoveními takzvaného Janotova balíčku za obtížně proveditelné, a proto novelu odmítl a vrátil ji do Sněmovny. Poslanci by o ní měli rozhodnout dnes. "Klub KSČM je připraven podpořit původní sněmovní verzi s tím, že nesoulad s balíčkem jsme připraveni napravit hlasováním pro pozměňovací návrh," uvedl Kováčik. Dodal, že KSČM si je vědoma, že takový pozměňovací návrh by mohl být napaden jako přílepek u Ústavního soudu, a proto komunisté vypracovali vlastní novelu zákona.  "Máme připraven samostatný návrh zákona na zdanění náhrad ústavních činitelů, aby celá věc mohla být co nejdříve uvedena do provozu. Když už ne se začátkem působení balíčku, tak v nejbližších dnech poté," prohlásil Kováčik. Chce se obrátit i na ostatní politické strany, aby jejich novelu podpořily. Sněmovna v rámci úsporných opatření ke snížení schodku státního rozpočtu v příštím roce navrhla v zákoně o daních z příjmů zavést od příštího roku zdanění peněžních náhrad na cestování do ciziny, leteckou dopravu, ubytování, stravování a služby asistentů.  V novele o platech však Sněmovna ponechala přes návrh poslance KSČM Petra Braného pasáž, podle níž náhrady dani z příjmů nepodléhají. Rozdílné úpravy v zákonech budou podle některých senátorů znamenat, že náhrady zůstanou nezdanitelné. Poslanci si chtěli nechat zdanit náhrady, které dostávají například za dopravu, reprezentaci či pronájem kanceláří, současně souhlasili se snížením svých platů o čtyři procenta. Pokud by tuto změnu schválili, měl by stát příští rok ušetřit 126,7 milionu korun. Snížení se týká 4 800 lidí. 

Sněmovna snížila platy státních zaměstnanců jen o čtyři procenta 
MF DNES 25. září 2009  13:00,  aktualizováno 13:20
Platy ústavních činitelů se podle Sněmovny příští rok sníží o čtyři procenta, stejně jako mzdy státních zaměstnanců. Ušetří se tak 126,7 milionu korun. Návrh nyní posoudí Senát.  Strana zelených neuspěla s návrhem o dvojnásobné snížení platů. Ani ČSSD neprosadila snížení platů o pětinu a rozšíření okruhu představitelů státní moci, jichž by se to mělo týkat. Vzpoura v ČSSD. ČSSD navrhovala snížit platy o dvacet procent, pro tento návrh však hlasovala pouze třetina poslanců sociální demokracie. Vyšší snížení by totiž podle ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerky mohlo být zpochybněno u Ústavního soudu. Republiková rada Soudcovské unie nicméně ve čtvrtek i vládou navrhované čtyřprocentní snížení platů soudcům označila za neústavní. Prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník přitom ještě v pondělí řekl, že pokud se mají snižovat platy zaměstnancům státu, tak potom všem stejně. Soudci by podle něj měli zásadní problém s poklesem mezd o pětinu. Čtyřprocentní snížení se podle Šimerky týká asi 4 800 lidí. V případě zhruba 3 500 představitelů státní moci a soudců státní rozpočet podle vlády ušetří na výdajích v příštím roce kolem 95,5 milionu korun. Za 1 300 státních zástupců úspora představuje přibližně 31,2 milionu korun, uvedla vláda v předloze. Snížení platů státem placených zaměstnanců, které vláda prosadila v rámci balíčku úspor ke snížení schodku státního rozpočtu na 162,8 miliardy korun, by mělo ušetřit asi sedm miliard korun. Již dříve vláda zmrazila platy úředníkům, což přinese úsporu 2,7 miliardy korun.

Poslanci prosadili zdanění svých náhrad, platit ale zatím nemůže
MF DNES 4. listopadu 2009  10:36,  aktualizováno 11:04
Sněmovna i přes odpor senátorů prosadila kromě snížení platů ústavních činitelů o 4 procenta i zdanění některých vyplácených náhrad. Toto opatření je součásti úsporného balíčku ministra financí. Stále ale existuje druhá norma, zákon o platech politiků, která zdanění odmítá. Tu chtějí poslanci změnit.   Pro senátní verzi, která nechávala náhrady nezdaněné, zvedlo dnes ruku jen 66 poslanců, zatímco původní sněmovní verzi podpořilo 142 členů dolní komory. Normu tak nyní dostane k podpisu prezident. Stát by měl příští rok ušetřit celkem 126,7 milionu korun. Snížení se týká 4 800 lidí. Na snížení platu o čtyři procenta se tedy zákonodárci v obou komorách shodují, problém je se zdaněním náhrad. Z těch se stal parlamentní ping-pong vyvolávající podezření, zda zákonodárcům nejde jen o zachování co nejvyšší výplaty. V tuto chvíli poslanci změnili zákon o dani z příjmů, podle kterého jim má stát zdanit náhrady na cestování, ubytování, stravování, expertizy i služby asistentů. Do praxe ale tato změna přejít nemůže. V zákoně o platech ústavních činitelů totiž stále platí pasáž, podle níž náhrady dani z příjmů nepodléhají. Už dříve poslanci naznačovali, že se pokusí tuto pasáž změnit, aby byla v souladu s daňovým zákonem. Iniciativy se chopili komunisté.  "Klub KSČM je připraven podpořit původní sněmovní verzi s tím, že nesoulad s balíčkem jsme připraveni napravit hlasováním pro pozměňovací návrh," uvedl v úterý předseda poslaneckého klubu Pavel Kováčik. Dodal, že KSČM si je vědoma, že takový pozměňovací návrh by mohl být napaden jako přílepek u Ústavního soudu, a proto komunisté vypracovali vlastní novelu zákona. 
- více o novele čtěte zde
- více o vývoji kolem náhrad čtěte zde

 KAM DÁL:
Chci změnit platy politiků, říká Sobotka. Sám utratil náhrady při nákupu bytu
Zvýšíme si platy, navrhla Evropská komise. EU přitom hlásá: musí se šetřit
Poslanci schválili úsporný balíček, schodek bude 163 miliard
Komunisté trvají na zdanění poslaneckých náhrad
Fischer se senátory projedná rušení KSČM na začátku prosince
Komunisté trvají na zdanění poslaneckých náhrad
Volby nejsou, a tak senátoři ve velkém cestují po celém světě
Janota navrhuje v protikrizovém balíčku snížit na rok ceny léků  
Senátoři posvětili úsporný balíček, nyní ho dostane prezident
Vláda schválila úsporný balíček, schodek má být 155 miliardSpusť audio-
Odboráři: Janotův balíček je přijatelný kompromis
Janota chtěl policistům a vojákům snížit výsluhy, plán nakonec vzdal
Přiškrtíme si peníze, souhlasí strany. Každá chce ale škrtat jinde
Ministr Janota chce snížit politikům platy až o pětinu
ODS přes výhrady na balíček úspor kývla, ČSSD ho chce měnit   
Další články k tématu: Politická krize 2009