Vše o životě a pro život!!
Volby
KOHO VOLIT???
Podívejte se na slogany stran a vyložte si je zdravým selským rozumem.
TOP 09 říká m.j. "Myslíte, že poctiví lidé se mohou dostat do politiky? Častěji, než si myslíte". V praxi to znamená: "Podpořte jakoukoli malou stranu s nezkaženou pověstí, tam snad poctiví lidé jsou - o nás to prokazatelně neplatí (odchodem z původních stran nehájí jejich zájmy a své voliče, ale sami sebe, protože tuhle partaj nikdo nevolil. Navíc její zájmy odporují zájmům společnosti).
Petr nečas Hlásá: Naděje pro zodpovědnou politiku". To znamená: Podpořte obyčejné lidi z malých stran, snad aspoň oni mají smysl pro zodpovědnost - na rozdíl od nás!!"
ČSSD hlásá: "naděje a změna" a znamená to: Změňte své myšlení, přestaňte věřit zazobaným arogantním tlučhubům z jakékoli velké strany, která hájí jen vlastní sobecké a mocenské zájmy. Chopte se naděje, že malé strany způsobí pozitivní změnu ve společnosti.
KDU říká m.j. "To lepší v nás" a v duchu pokračuje: "je dobře schované přede všemi, protože si bereme příklad ze samozvaného "zástupce Boha na zemi", který prosazuje vlastní výmysly proti autoritě Božího slova a my s kýmkoli proti komukoli budeme hájit tyto bludy bez ohledu na důsledky. Mimochodem. p. Bubílková měla pravdu: "KDU by měla mít ve znaku transformátor, protože mění směr rychleji než střídavý proud".
Strana zelených - dost nechápu "zelených" čeho? Mozků nebo řek? Věci veřejné sází na popularitu svého předsedy, byť s ní souvisí i aféra (to je dnes v politice normální, nemanželský poměr, nemanželské děti, příklady táhnou a společnost v jejich vleku hnije zaživa. Proč by si připouštěli, že podporují zvrácenosti, které škodí celé společnosti, když pro ně je to "příjemné, normální, neškodné, oprávněné,.."??
Takže zbývají jen malé strany "Strana svobodných" a Konzervativní strana. Zkuste přemýšlet, co by se stalo, kdyby se každý člověk nespokojený s jednáním velkých stran odvážil bez předsudků (stejně neuspějí) podpořit tyhle maličké dosud čisté strany!! Byla by to forma defenestrace, zástupci těch malých stran by vyhodili od koryta samolibé prospěcháře z velkých stran. A ti by ještě mohli být rádi, že vypadli jen od koryta a ne z okna (jako kdysi kdosi). Takže ukažte "to lepší ve vás", dejte "šanci pro odpovědnou politiku", dopřejte si "naději a změnu", pomozte "poctivým lidem dostat se do politiky častěji než si představujete". Politika je věc veřejná, tak nenechte ty samolibé žvanily, aby z vás udělali "zelené" - plesnivějící ve škodlivé atmosféře společnosti, kterou vedou k záhubě!!
Vážení spoluobčané,
ani bezmála dvacetiletá vlna skandálů téměř nezměnila tvář české politické scény. Spolu s Vámi sledujeme ve sdělovacích prostředcích politiky, jejichž rétorika je téměř totožná s někdejší ulhaností tupých představitelů komunistické despocie. Vynikají brilantním překrucováním reality, odtržeností od problémů skutečného života a zajímají se především o vlastní prebendy. V parlamentních lavicích a v zastupitelstvech nás příliš často zastupují“ lidé, kteří vesměs vědomě tolerují téměř všudypřítomný systém korupce a klientelismu, nebo se na něm přímo účastní. Četné aféry, které se podaří odhalit, jsou jen zlomkem skutečného počtu případů. Tyto politicko-hospodářské mafie tak vysávají naši zemi beztrestně, a proto beze strachu a bezohledně. Četné veřejné zakázky jsou předražovány o desítky procent; nezřídka je získávají firmy, které pak povinně odvádějí „desátky“ vlivným politikům, úředníkům, představitelům krajů a obcí, nebo jejich stranám.
Chapadla politicko-hospodářských mafií zasáhla demokratické instituce na těch nejcitlivějších místech. Prostřednictvím sponzoringu politických stran a jejich „osobností“ si v jejich nitru vytvářejí prostor k prosazování vlastních zájmů. Tyto skupiny, disponující značnými prostředky, mohou prostřednictvím štědrých inzercí ovlivňovat „nezávislé“ sdělovací prostředky a nezřídka se objevují snahy podřídit si pomocí peněz dokonce i soudy – někdy snad ještě poslední pilíř demokracie. Současnou politickou moc již znatelně ovlivňují. Jejich investované peníze se jim formou předražených zakázek od institucí státu bohatě vracejí. Tyto praktiky v mnoha případech dosáhly úrovně dobře organizovaného zločinu a začaly tvořit součást samotné podstaty systému (což je právě podstatný rozdíl od jiných států, kde je také vždy jistá míra korupce...). Je to systém „dokonalý“, a co je nejhorší, mnoho lidí v okolí každého z nás začíná tyto poměry vnímat jako něco nutného nebo dokonce normálního. Proto je nejvyšší čas na vzpouru.
My, kteří se na jejich díle neúčastníme, máme v tomto čase v rukou jedinou mocnou zbraň, která může dobře usazené struktury rozbít. Tou je náš údajně titěrný, zanedbatelný a bezmocný jeden volební hlas. Musí se však spolu s jinými, stejně „bezcennými“ hlásky spojit do silného proudu, který vyžene z parlamentu a vlády představitele nereformovatelných parlamentních stran a nepustí k moci ideově nečitelné, ale z hlediska jejich účelu až příliš dobře připravené „nové“ strany, které ponejvíce hrají na populistickou strunu.
Odmítněme dát svůj hlas KSČM, která je stále velkou a smrtelně nebezpečnou hrozbou pro demokracii v naší zemi. Nepromíjejme ČSSD aféry špičkových představitelů této strany: bývalého premiéra Stanislava Grosse, bývalého předsedy parlamentu Miloslava Vlčka, „5 na stole v českých“ předsedy úřadu vlády a četné korupční aféry jejích komunálních politiků. Vzpomeňme si, jaká společnost se sešla na křtinách knihy Jiřího Paroubka a jak to vyústilo ve střelbu a smrt. To vše nejsou výstřelky; je to příznačné.
Nepřehlédněme, že duo Mirek Topolánek – Marek Dalík bylo vystřídáno Petrem Nečasem, který přinejlepším celá léta mlčky přihlížel. Neodpusťme špičkám ODS aféru „Open card“, úplatkářskou kausu na radnici v Brně a například výstavbu a vybavení krajského úřadu v Královehradeckém kraji. To vše nejsou výstřelky; je to příznačné.
Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda pro změnu prokazuje svoji připravenost k čemukoli např. svými dosti nestandardními požadavky vznášenými v rámci své činnosti coby právního zástupce (vymáhá na klientce jeden z jí restituovaných domů coby svoji odměnu...). Přirozeným produktem KDU-ČSL jsou také např. pánové Miroslav Kalousek či dnes již naštěstí bývalý poslanec Ladislav Šustr. To vše nejsou výstřelky; je to příznačné.
Na posty uvolněné po aférách mohou v těchto stranách nastupovat lidé, kteří často uvedené praktiky tolerovali, zakrývali a omlouvali a mohou poučeni nezdary svých předchůdců konat stejně a dokonaleji. Nemohou tedy mít naši důvěru.
Stejně příznačné pro tyto politicko-hospodářské rejdy je, že téměř žádný z politiků přichycených při korupci se neodebral tam, kam patřil: za pevné mříže.
Navrhuji vzpouru proti těmto nebezpečným praktikám, vzpouru proti této postkomunistické garnituře. Vzpouru pokojnou, ale nekompromisní, vzpouru znamenající jasný obrat směrem k přirozeným poměrům lemovaným poctivostí a šetrností, vzpouru čerpající z toho lepšího v naší minulosti i v každém z nás. Každá krize vždy zákonitě pramení ve ztrátě vědomí hodnot, tedy v krizi morální, v krizi důvěry a teprve posléze přerůstá v krizi hospodářskou a sociální. Ta pak postihuje nás všechny, nejcitlivěji však rodiny a ty, kteří ztratili práci. Zůstaneme-li tedy nečinní, dočkáme se pádu hospodářství, snížení životní úrovně každého z nás, růstu extrémismu a následně omezení našich svobod a tím rychlé eroze demokracie.
Pojďme v posledních květnových dnech k volebním urnám a do nich vhoďme lístky s kandidátkami stran, které chtějí a v případě zvolení i mohou účinně zasáhnout proti korupci, klientelismu a státnímu zadlužování. Nenechme zemi v rukou těch, kteří již skoro 20 let jen slibují krásné zítřky, nenechme je dovést veřejné rozpočty až do stavu, kdy bude potřeba přijímat stejně radikální opatření, jakých jsme svědky v Lotyšsku (snížení platů ve veřejné správě až o 40%) či v Řecku. Učitelé, nenechejte se uplatit 10 miliardami do školství – reálně hrozí, že tyto slíbené peníze za několik let budete zase muset vrátit i s úroky. Státní dluhy ve výši přesahující 1,3 bilionu Kč totiž nejsou anonymní, jsou také naše, a budeme je muset zaplatit stejně, jako rodina hypotéku. Tíha úsporných opatření státní správy a samospráv zákonitě nejvíce dopadne na zaměstnance veřejného sektoru. V této možné situaci se pak můžeme bouřit nejvýše proti sobě samým, proti své vlastní dřívější neprozíravosti a nečinnosti.
Velmi často se setkávám s rozladěnými lidmi, kteří nevědí, kterou stranu budou v květnu volit. Namítají, že „malé“ politické strany nemají naději na úspěch, že tedy nemohou změnit zaběhané „pořádky“. Opět jsou připraveni podpořit menší zlo. Jedni jej vidí jakoby napravo a jiní zase nalevo, nebo v lidoveckém středu spektra. Opět se nic nezmění, přestože by si zcela zřetelně většina z nás zásadní obměnu zprofanovaných politiků tak přála! Nic se nezmění, protože se slepě účastníme jejich zvrhlé hry s našimi osudy.
Vzepřeme se a protestujme hlasováním pro neparlamentní strany. Nepodílejme se nadále na těch obrovských nepořádcích svým hlasem a tedy svojí podporou.
Chceme-li změnu, pošleme tento dopis svým přátelům a požádejme je o jeho další šíření.
Za Vaši podporu děkuje
Ing. Jaroslav Cabal,
lídr jihomoravské kandidátky Konzervativní strany
Dejte minulé Sněmovně známku, kterou si zaslouží: volte 5 – www.konzervativnistrana.cz
Volme malé strany, např.
www.konzervativni strana.cz
www.svobodni.cz
www.obcanecz.cz
https://www.korunaceska.cz
https://www.moravane.cz
https://www.suverenita.cz
více: