Nebezpečí Darwinismu

Darwinova evoluční teorie změnila pohled na vznik a vývoj života na Zemi. Podle ní už k jeho objasnění není potřeba počítat s Bohem. Vše se prý vyvíjí „přirozeným způsobem“ a člověk se stává pouhým výhonkem z říše zvířat. Proč je evoluční učení tak nebezpečné? Autorem textu je německý profesor Werner Gitt. 
Je evoluce použitelný myšlenkový model?
K předchozímu krátkému náhledu do říše živočichů můžeme ještě přidat řadu dalších příkladů vysoce složitých a cíleně řešených systémů:
– Vorvaň, ačkoliv je savec, je vybavený tak, že se může vynořit z hloubky 3 000 metrů, aniž by ho ohrozila obávaná dekompresní nemoc z potápění, která by jiné pozemské savce určitě zahubila.
– Ohromné množství nepatrných bakterií v našem střevním traktu má zabudované elektromotory, které se podle potřeby přepínají vpřed či vzad.
- Život je ve většině případů závislý na plné funkceschopnosti orgánů (jako jsou srdce, játra, ledviny). Neúplné orgány, které by se teprve vyvíjely, jsou bezcenné. Ten, kdo uvažuje v intencích darwinismu, musí vědět, že evoluce nepracuje s perspektivou vývoje později plně fungujícího orgánu. Německý evoluční biolog G. Osche (1926 – 2009) správně poznamenal: „Živočichové nemohou svůj život přerušit kvůli přestavbě v určité evoluční fázi – na rozdíl od podnikatele, který může svůj podnik přechodně zastavit kvůli přestavbě.“
- V díle stvoření žasneme nad do očí bijící, zjevnou inteligencí a moudrostí. Na základě pozorování věcí stvořených lze oprávněně a logicky vyvodit závěr, že původcem života je nekonečně inteligentní Stvořitel (Bible, Římanům 1,20). Náš úsudek je tak plně v souladu s tím, co Bible prohlašuje již ve svém prvním verši: „Na počátku stvořil Bůh!“
Darwinismus sice ovlivnil některé liberální teology, kteří spolehlivost biblické zprávy o stvoření zpochybňují. Tím ale neuváženě stavějí Boha do role lháře. Poselství Bible nelze takto deklasovat. Naopak je dobré pohlížet na svět biblickými brýlemi tak, že „věříme všemu, co je psáno“ (Bible, Skutky 24,14), neboť: „Bůh není člověk, aby lhal.“ (Bible, Numeri 23, 19)
Odkud pochází informace?
K nejsilnějším argumentům vědy vždy patří, když lze pomocí přírodních zákonů vyvrátit nějaký proces nebo jev. Přírodní zákony platí bez výjimky. Proto například nelze sestrojit perpetuum mobile, což je stroj, který stále běží bez dodávání energie. Dnes víme, co Darwin vědět nemohl. Buňky všech živých organismů obsahují nepředstavitelné množství informací, které jsou navíc uložené s nejvyšší hustotou záznamu, jakou známe. Tvorba všech orgánů je řízená informacemi, průběh všech procesů v organismu je řízený informacemi, výroba všech tělesných substancí (např. 50 000 proteinů lidského těla) je rovněž řízená informacemi. Celý myšlenkový systém evoluce by byl možný jen za předpokladu, že by hmota umožňovala, aby informace vznikly náhodnými procesy. To je zásadní předpoklad, neboť všechny stavební plány jednotlivých živočichů a jejich orgánů a všechny složité procesy v buňkách jsou založené na informacích.
Informace je nehmotná veličina, proto informace není vlastnost hmoty. Přírodní zákony o nehmotných veličinách, zejména o informaci, vypovídají, že hmota nikdy nemůže vyprodukovat nehmotnou veličinu. Dále platí, že zdrojem informací může být jen původce vybavený inteligencí a vůlí. Z toho je jasné, že kdo připouští evoluci, věří na „informační perpetuum mobile“, tedy na něco, co všeobecně platné přírodní zákony přísně zakazují. Tím je zasažena Achillova pata evoluce. Pokud smýšlíme vědecky a aplikujeme platné přírodní zákony, musíme evoluci a darwinismus odmítnout. Tento postup je podrobně rozvedený v mé knize „Na počátku byla informace“ („Am Anfang war die Information“ Hänssler-Verlag 2002).
Odkud pochází život?
Všechen ten evoluční povyk současné doby nedává odpověď na otázku: „Jak tedy opravdu vznik život?“ Evoluce nemá vůbec žádné vysvětlení, jak mohl život vzniknout z neživé hmoty.
Stanley Miller (1930 – 2001), jehož experiment s prapolévkou (1953) je zmiňovaný v každé učebnici biologie, po 40 letech připustil, že žádná ze současných hypotéz o vzniku života není přesvědčivá. Celkově je všechny označil jako výmysly, resp. jako výplody lidské fantazie. Mikrobiolog Louis Pasteur (1822 - 1895) rozpoznal něco zcela zásadního: „Život pochází ze života“.
Pouze jeden mohl říci: „Já jsem život“ (Bible, Jan 14,6), a to byl Pán Ježíš. V listu Koloským 1,16 je o něm napsáno: „Neboť skrze něho jsou stvořeny všechny věci, které jsou na nebi i na zemi, viditelné i neviditelné“ a dále u Jana 1,3: „Všechny věci skrze Slovo (= Pána Ježíše) učiněny jsou a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.“ Každá teorie o vzniku světa a života, která nepočítá s Pánem Ježíšem jako zdrojem a původcem života, je proto mrtvým výtvorem, který se musí nezbytně roztříštit o skálu, kterou je Pán Ježíš.
Evoluce je proto jedním z největších omylů světových dějin a strhla milióny lidí do propasti nevíry. Většina dnešních lidí nemyslí na to, že za jejich nevíru je Pán Bůh odmítne. Za hranicí pozemského života, po smrti, je čeká ještě hlubší propast věčné záhuby (peklo). Velikou nouzí našeho světa je, že skutečného Boha – Stvořitele odmítá.
Mnozí nevědí nic o tom, že Pán Ježíš Kristus učinil velkorysou nabídku. Výrokem „Já jsem dveře“ (Bible, Jan 10,9) prohlásil, že jen on umožňuje vstup do nebe. Kdo se k Němu v pokání obrátí a uvěří v Něho, obdrží věčný život.
Dir. u. Prof. a. D. Dr.-Ing. Werner Gitt
Missionswerk DIE BRUDERHAND e.V.
Am Hofe 2: D-29342 Wienhausen
Homepage: bruderhand.de
Název originálu: Was Darwin noch nicht wissen konnte!
Webová stránka autora: www.wemergitt.de
Překlad z němčiny: Josef Potoček, ing. Zdeněk Karásek