Jan Boklöv - Odvaha ke skoku

Splněný sen malého kluka z vesnice za polárním kruhem
Píše se rok 1985. Švédský skokan na lyžích Jan Boklöv přichází s neobvyklým osobitým stylem. Zatímco soupeři drží lyže při skoku rovnoběžně, Boklöv po odrazu přechází do postavení, kdy lyže tvoří písmeno „V“. Zpočátku je terčem posměchu a od rozhodčích tvrdě penalizován. Jeho „V–styl“ je považován za nevzhledný a špatný. Jenže Boklöv má výsledky. I přes vysokou ztrátu bodů u stylových rozhodčích vyhrává Boklöv 10. prosince 1988 v Thunder Bay svůj první závod Světového poháru a v roce 1989 se dokonce stává vítězem celého ročníku Světového poháru. Testy v aerodynamickém tunelu prokázaly, že „V–styl“ využívá principu plachtění – oproti původnímu paralelnímu stylu nadnáší lyže o více než čtvrtinu. Od roku 1992 postupně přechází na tento styl celá světová skokanská špička. Zanedlouho „véčkaři“ zcela ovládají světové můstky.
Za polárním kruhem. Jan Boklöv vyrostl v malé švédské vesničce za polárním kruhem. V létě hrál fotbal, v zimě si chodil zaskákat na lyžích. Jiná alternativa nebyla. Dělal jen to, co všichni ostatní kluci. Se skoky začal už jako malý kluk. Ve čtyřech letech si již troufl na dvacetimetrový můstek. Začátky to nebyly snadné. Na nohách měl lyže přes dva metry dlouhé a ve velkých botách měl několik párů ponožek…  Jan měl už od dětství veliký sen – chtěl se jednou stát reprezentantem ve skocích na lyžích. Předpoklady k tomu neměl nejlepší: byl jen 168 cm vysoký, trpěl epilepsií, přesto však věřil, že toho dosáhne. Po základní škole začal navštěvovat sportovní gymnázium – typické švédské zařízení, poskytující sportovcům dobré akademické vzdělání i možnost intenzivního tréninku. Na konci 80. let bylo snadné poznat Boklöva podle jeho svérázného letu, kdy začal dávat lyže ve vzduchu do „véčka“. Pět let potřeboval, aby se naučil dobře nový styl. Nebylo to zadarmo. Třikrát si zlomil klíční kost, třikrát žebra, měl vykloubené koleno a přirozeně mnoho modřin, ale díky železné vůli to nevzdával. Ta hlavní pomoc však podle jeho slov přišla v okamžiku, kdy uvěřil v Boha. Říkal o tom: „Teď už nejsem sám, jsme vždy dva. Bůh je pro mne tak reálný a blízký na skokanském můstku jako v kostele nebo kdekoli jinde.“ Kariéra vítěze Jana Boklöva skutečně začíná v okamžiku, kdy se stává křesťanem.
Nová etapa! Ještě několik roků předtím byl Jan přesvědčen, že do kostela nikdy nevstoupí, neboť toto místo se mu zdálo být bez života. Myslel si, že je dobré snad jen pro pohřby. V té době měl kamarádku Jorun. Bydlela nedaleko a chodila na žurnalistickou školu. Znala dobře jeho názory na víru a církev. Přesto se ho jeden pátek odvažuje pozvat na poslech hudby a kávu mezi mladé křesťany. Jan svou kamarádku Jorun obdivoval a vážil si jí, proto pozvání přijímá a následující den také. Co viděl a slyšel, ho zasáhlo. Nebylo tam vůbec nic nudného. Moderní hudba, do rytmu se dokonce tleskalo. Všichni se chovali přirozeně jako kdekoliv jinde. Navíc tu byla zvláštní pohoda a laskavá atmosféra, se kterou se nikde jinde nesetkal. Šel tam ještě několikrát, i bez Jorun. A za nedlouho se stává křesťanem.
Co se pak změnilo v jeho osobním životě i v jeho životě sportovce? V běžném životě je Jan vyrovnanější a na můstku se cítí silnější. Všímají si toho i jeho soupeři. Dieter Thoma o něm říká: „Jan působí zdrženlivě, ale má velmi dobrý charakter.“ Jan a Jorun měli svatbu v říjnu 1988. Bydlí nyní na předměstí Stockholmu.
Dobrá zpráva! Mnozí sportovci mají stejnou zkušenost jako Jan Boklöv: že totiž šťastný a vyrovnaný život nepřichází jen z vítězství a medailí, nýbrž z osobního vztahu s Bohem. Ale jak může člověk Boha poznat osobně? Vždyť Boha nikdo nikdy neviděl! V Bibli, v Božím Slovu, Bůh říká: „Budete mě hledat a naleznete mě, když se mne budete dotazovat celým svým srdcem“ (Jeremiáš 29, 13). Překážkou na cestě k Bohu je naše nedůvěra. Bez života podle Desatera upadáme do hříchu, který nás pohlcuje jako velká lavina. Bible říká: „Jsou to právě vaše nepravosti, co vás odděluje od vašeho Boha, vaše hříchy zahalily jeho tvář před vámi, proto neslyší“ (Izajáš 59,2). Do této situace přichází dobrá zpráva. Ačkoliv jsme se k Bohu obrátili zády, miluje nás. Přichází k nám, aby nás zachránil od věčného zahynutí, kam ve svém životě plném hříchů směřujeme. To je ta dobrá zpráva (evangelium) pro nás všechny. My lidé jsme pro Boha tak cenní, že za naše hříchy dal svého Syna Ježíše Krista ukřižovat, aby nás vykoupil. Bible nás ujišťuje: „Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní“ (List Římanům 5, 8).
Nový život! Když je hříchem nnevěra, nedůvěra k Bohu, pak klíčem k němu je víra. Víra v Boha znamená obrat od našeho dosavadního postoje k němu. V důvěře smíme Ježíši Kristu vyznat celý svůj promarněný život. Bible nám zaslibuje: „Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti“ (1. list Janův 1, 9). Rozhodnutí záleží jen na Tobě. Přijmeš nabídku Boha a záchranu v Ježíši Kristu? Bůh je od Tebe vzdálen jen na jednu modlitbu. Můžeš s ním kdykoliv mluvit, vyznat mu svůj hřích a svěřit mu svůj život. On promění Tvé srdce, dá Ti pokoj, opravdovou radost a skutečný smysl života.