Času dost ...

Kamarádi mého mladšího bratra mi svými řečmi příšerně lezli na nervy. Byli totiž křesťané a můj nráška s nimi vedl dlouhé rozhovory. Vůbec jsem nechápala, jak může těm bludům věřit. Často jsme se hádali. Říkávala jsem mu: "Proč nepřemýšlíš hlavou?" S kamarádkami z gymplu jsme si z nich i z Pána Boha dělali legraci. Však to znáte, bylo nám osmnáct.
Nikdy není pozdě? netrvalo dlouho a k mému velkému překvapení uvěřila také jedna z mých spolužaček. Na její naléhání jsem s ní šla podívat se mezi křesťany. "Ať má radost," pomyslela jsem si. Dokonce jsem tam byla i víckrát. Bylo mi mezi nimi dobře a imponovala mi jejich spokojenost. Přála jsem si být jako oni, ale uvěřit v Boha jsem nechtěla, ztratila bych pověst drsňáka. Navzdory tomu se můj ateistický názor začal pomalu hroutit. Měla jsem už dost důkazů, že Bůh existuje, a pokud bych s ním chtěla být i navěčnosti v nebi, musela bych ho přijmout. Ale naplánovala jsem si, že ho přijmu až budu stará, těsně před smrtí.
Poznala jsem pravdu. Ve 23 letech jsem odjela do USA pracovat jako servírka na výletní lodi. Jednoho dne jsem měli s přítelem volno. Jak se dá lépe strávit čas, než si vyjet na pěkný výlet? Půjčili jsme si auto (otevřený Jeep) a jeli si prohlédnout ostrov, u kterého jsme zrovna kotvili. To je vše, co si z toho dne pamatuji. Později mi řekli, že jsme ztratili kontrolu nad vozem a ten se několikrát převrátil. Já jsem skončila na nedalekém stromě. Vrtulníkem mě převezli do nemocnice v Miami. Napojena na hadičky a přístroje jsem si uvědomila, že tentokrát mohlo být opravdu pozdě. za to, co se stalo, jsem vůči Bohu nepociťovala zlobu ani vztek. věděla jsem, že to nebyl on, kdo řídil naše auto. Místo toho jsem Bohu vyznala své hříchy a přijala Pána Ježíše Krista jako svého Spasitele. 
Není dost času. Je jasné, že nestačí vědět o Boží existenci a kamarádit s křesťany. Rozhodnutí pro život s Bohem není dobré odkládat. A není k tomu ani důvod. "Bůh prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní." (Bible, Římanům 5.8). A nejen to. "On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje." (Bible, Žalm 103.3). Na druhou stranu, Bůh je svatý a nemůže tolerovat žádný hřích. Pokud přemýšlíte jako kdysi já, nevěřte, že máte dost času! Člověk nikdy neví, kdy bude ze světa odvolán. Nikdy nevíte, kdy opravdu bude pozdě!       Lada Martinézová