Nejvzácnější dar

Bylo mi téměř 18 let, když jsem se nechala zlákat na svou první cigaretu. Ze začátku to byla jen potřeba v něčem se vyrovnat svým spolužákům a vrstevníkům. Jitsě, bylo to hloupé, ale můj názor byl tehdy jiný. Postupem času se z toho stal návyk. Cigareta byla mou věrnou společnicí. Nejprve mi to vůbec nevadilo. Když jsem však chtěla s kouřením přestat, nešlo to. Nepomohly domluvy, prosby, výtky ani různá ultimata ze strany mých nejbližších. Všechny pokusy byly bezvýsledné. Pak jsem však dala slib: "Opravdu skončím!" Tento slib jsem dala mamince a svým 2 dětem. Z počátku se mi dařilo kouření značně omezit z 20 na 2 až 3 cigarety denně. Všichni měli radost a věřili mi. Cigareta však byla opět silnější. Takže zase neúspěch! Děti jsem zklamala a mamince jsem se přiznat nedokázala. Kvůli cigaretě jsem se uchýlila ke lži. Vždy jsem lež nenáviděla a nyní jsem v ní žila, a co horšího - nutila jsem své děti, aby kvůli mně lhaly také. Moje pocity z toho všeho byly strašné. Byla jsem jako uvězněna a nevěděla jsem, kudy ven. A tehdy jsem stále častěji začala uvažovat o existenci Boha. Četla jsem vše dostupné a hledala různé odpovědi. Tím rostla moje potřeba stýkat se s lidmi, kteří jsou ochotni o Bohu mluvit a také s Ním žijí. Nastalo tedy hledání vhodného společenství křesťanů. Po několika týdnech mi bylo doporučeno 1 společentví v nedalekém městečku, a tak jsme se tam s dětmi jeli podívat. Moc se nám tam líbilo, a už jsme se nemohli dočkat, až zase pojedeme. O 3 týdny později se stalo něco, co jsem si myslela, že já prožít nemohu, protože si to nezasloužím. Dostala jsem od Boha dar - dar víry. Prožila jsem velikou milost. Cestou domů z nedělní bohoslužby jsem si už v autě uvědomila, že to moje kouření je vlastně bariéra mezi mnou a Bohem. V myšlenkách jsem začala prosit Pána Ježíše o pomo, o dar pevné vůle, abych mohla s cigaretami skoncovat. Věděla jsem, že bez Boží pomoci nemám šanci. Do večera jsem si i přes velké pokušení už nezakouřila. Pozdě večer jsem pak odevzdala celý svůj život do Božích rukou. Klečela jsem u postele a prosila o odpuštění. A opravdu, tato modlitba byla vyslyšena a to hned. Pocítila jsem obrovskou úlevu, slzy odplavily z mého srdce bolest a zavládl klid. Pán Ježíš však působil mocně dál. Od tohoto vzácného okamžiku jsem totiž nepocítila nejmenší potřebu si zakouřit. Je tomu téměř 4 měsíce a je to pořád stejné, jako bych vůbec nikdy nekouřila. Byl to úžasný a vzácný dar. Pán Ježíš mi nesplnil to, o co jsem ho prosila - nedal mi pevnou vůli. Udělal to podle svého a lépe. Prostě mě vysvobodil z mého vězení. nechal mě cigaretě zemřít. Tato dlouholetá společnice přestala pro mě existovat a já pro ni. A ještě něco jsem dostala - šanci začít znovu, NOVÝ ŽIVOT! Tak veliká a mocná je Jeho láska. Díky Tobě, Pane, za tuto Tvou lásku. Díky, Jana T.