Proč slavíme Velikonoce??

Proč křesťané slaví Velikonoce? Před 2 tisíci let o Velikonocích vstal z mrtvých Boží Syn, Ježíš Kristus. Zvítězil nad smrtí a stal se tak Spasitelem lidstva. Událo se to v Izraelské zemi, ve městě Jeruzalémě. 
Mají Velikonoce pro nás význam? Každé Velikonoce jsou důkazem Boží lásky a věrnosti k nám lidem. Bůh nás stvořil a velmi nás všechny miluje. V průběhu dějin několikrát ústy proroků oznámil, že v příhodný čas pošle lidem svého Zachránce - Spasitele. Přesně předpověděl jeho narození, život i jakým způsobem nás zachrání. A tak se před 2.000 lety v Betlémě narodil Ježíš Kristus. Byl to Boží Syn. Bůh jej poslal na naši zem v lidském těle, abychom mu rozuměli. O Velikonocích si přčipomínáme, že Ježíš zemřel na kříži, aby svou smrtí zaplatil za naše hříchy. Velikonoce jsou důkazem, že Bůh své sliby plní. Je věrným Bohem, kterému můžeme důvěřovat.
Potřebuje člověk 21. století Spasitele? Určitě potřebuje! Každý člověk se totiž rodí na svět s infekcí zla, která proniká naše lidské myšlení, naši řeč i naše činy. Nikdo z lidí nemá sílu ani prostředky k odstranění zla ve světě. Naopak, často vidíme, do jaké agresivity se dokáže zlo stupňovat. Kolik sobectví, lží, podvodů, nevěrností, bezohlednosti a násilí je kolem nás. Infekce zla komplikuje život a vztahy mezi lidmi a nakonec i život celé společnosti. V minulosti si někteří lidé mysleli, že zlo odstraní vzdělání. Neodstranilo!
Existuje vůbec nějaké východisko? jediným, kdo má moc přemáhat infekci zla v člověku, je Ježíš Kristus. To není fráze, to je skutečnost! Před nedávnem se uvádělo, že v hlavním městě Norska je velmi nízká kriminalita. Tajemství je v tom, že norský národ byl v posledních staletích vychováván učením Ježíše Krista. Ježíš a jeho učení má totiž zvláštní moc, která přemáhá infekci zla v člověku a dává sílu k uskutečňování dobra. Také u nás jsou lidé, kteří se řídí Ježíšovým učením a dosvědčují to svým životem. I moderní lidé potřebují Ježíše a jeho učení jako jediný zdroj nadpřirozené síly k přemáhání zla v sobě.
Je život po smrti? Není to dávno, co jsme měli v kostele před oltářem 2 bílé rakve. Mladí snoubenci, kteří se připravovali na svatbu a společný  život, měli společný pohřeb.Zemřeli při autohavárii. Skutečnost smrti je šokující. Denně umírají děti, mladí lidé i dospělí. Smrt je hrozná skutečnost. Všichni chceme žít. Máme v sobě obrovskou touhu po životě. Smrt tuto touhu nemilosrdně ničí. Když myslíme na smrt, máme mnoho otázek: "Je ve chvíli smrti všemu konec? Je ještě nějaký život po smrti?" Kdo nám odhalí toto největší tajemství? To může jenom ten, který přešel ze smrti do života. Je jenom jediný - Ježíš Kristus, kterého Bůlh vzkřísil z mrtvých.
Stačí jen slyšet velikonoční poselství? Žel, nestačí. Je to podobné jako s nemocným člověkem. Stačí, aby nemocný slyšel, že existuje výborný líkař, který ho může uzdravit? Nestačí! nemocný musí k lékaři osobně přijít, sdělit mu svůj problém a pak se svěřit do jeho rukou a od jeho odborné péče. Musí lékaři plně důvěřovat a cele se mu podřídit. Podobně je to i s naším vztahem k Ježíši. Je třeba o něm slyšet, ale pak musíme k němu osobně přijít, se vším se mu svěřit a cele mu důvěřovat. Odevzdat se do jeho láskyplné péče a do jeho vedení.
Co vám tedy můžeme popřát? Abyste využili vzácnou příležitost, šli osobně v modlitbě k našemu Zachránci Pánu Ježíši a přijali od něj dar vítězství nad zlem i dar věčného života.