Snaha o odlužení může znamenat životní tragédii!

Také v kraji pod Ještědem jsou již první lidé, kteří se snaží dosáhnout oddlužení. Nový insolvenční zákon, který pro většinu společnosti zní jako něco velice vzdáleného, je pro čím dál větší množství obyvatel Česka jedinou vidinou, jak najít východisko z dluhů. Přesně takovým případem je jednačtyřicetiletá Marie z Liberecka. Z pochopitelných důvodů neuvádíme celé jméno. K takzvanému insolvenčnímu zákonu přistupovala s velkou nadějí. Špatné hospodaření ji po určité době dohnalo do dluhové spirály a začala si se svým přítelem půjčovat peníze, aby mohla platit dluhy. Na konci roku byla v situaci, kdy její příjmy společně s příjmy přítele nepokryly částku, kterou měla zaplatit na splátkách. "Bylo to celé bezvýchodné. Už ani nebylo, kam se obrátit. Nebyl, kdo by nám půjčil, a věděli jsme, že s další půjčkou to bude jen horší," popsala svoji situaci.S novým rokem nová naděje. Letošním lednem začal platit insolvenční zákon. To znamenalo pro Marii a jejího přítele šanci. "Něco málo jsem o tom slyšela, ale nevěděla jsem, kam se mám obrátit. Napadlo mě zajít s přítelem do organizace Člověk v tísni," popsala začátky cesty k oddlužení. Pro organizaci Člověk v tísni to byl první takový případ. "Velice mě překvapilo, jak k této věci přistoupili zodpovědně. Přinesli s sebou podklady pro všechny dluhy i jejich příjmy," popsala první setkání Veronika Molčányiová, terénní pracovnice z organizace Člověk v tísni. "Evidentně to pro ně byla poslední šance na normální život. Dluhová spirála vyhnala dluhy k jednomu milionu a dvou set tisícím korun," poznamenala k začátku celého procesu insolvenčního řízení Veronika Molčányiová. Soud všechny překvapil. Marie věřila, že insolvenční zákon je právě pro tyto situace. "Jsme nemajetní. Nyní je jasné, že z našich příjmů nebude možné zaplatit dluhy, které máme. Vlastně jsem si ani nepřipouštěla možnost, že to celé nevyjde. Jenže to jsem ještě netušila, co nás čeká u soudu," předeslala nyní již smutně Marie. Jak vysvětlila Veronika Molčányiová, velké naděje skončily velkým zklamáním. "Klienti obdrželi po čtyřech dnech od soudu rozhodnutí. Dočetli se, že mají do pěti dnů od doručení zaplatit zálohu patnáct tisíc korun. Navíc soud provedl vlastní výpočet a došel k závěru, že nebude naplněna podmínka zaplacení třiceti procent všech dluhů do pěti let," konstatovala terénní pracovnice. Špatný výpočet dlužníka, jak splatit třicet procent všech dluhů během pěti let, je podle všech zainteresovaných organizací nejčastější důvod neúspěchu. Záloha až padesát tisíc.
Podle insolvenčního zákona má soud právo na základě vlastního uvážení rozhodnout, jestli přistoupí k záloze na náklady celého insolvenčního řízení. To potvrzuje také ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. "Soudy si s insolvenčními návrhy umí velmi rychle a bez zbytečných průtahů poradit, většinou rozhodují do patnácti dnů. Bohužel často návrhy kvůli formálním nedostatkům odmítají. Dlužníci si totiž neuvědomují, že musejí například doložit podrobný přehled o svých dluzích nebo že soud může požadovat po dlužníkovi zaplacení zálohy pro insolvenční řízení, a to až do výše padesát tisíc korun," popisuje zkušenosti s úpadkovým právem ministr spravedlnosti. Tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová pak zdůraznila, že se jedná o výlučnou pravomoc soudu. "Každopádně, zda záloha bude požadována, záleží na úvaze soudu a na jeho zhodnocení každého jednotlivého případu," doplnila mluvčí ministerstva s vysvětlením, že se tak stát brání, aby nebyl tím, kdo za dlužníka bude platit náklady celého řízení a odměnu pro insolvenčního správce. "Klienti byli v zoufalé situace. Sehnat patnáct tisíc korun pro ně bylo nemožné. Navíc podle výpočtu provedeného soudem nesplňovali podmínky pro povolení oddlužení. Jediným řešením by v takové situaci bylo obejít všechny věřitele a nechat si od nich písemně potvrdit, že nepožadují celých třicet procent z původního dluhu. To je ale téměř nemožné, věřitelů bylo více než deset a nebyli nakloněni jednání," popsala bezvýchodnost lidí, kterým pomáhala Veronika Molčányiová. Hrozilo však další nebezpečí. Marie soudu částku patnácti tisíc nezaplatila, ale objevilo se jiné nebezpečí. Tím, že soud shledal žadatele za neschopné splácet svůj dluh, čehož důkazem bylo i nezaplacení soudem určené zálohy, hrozilo, že soud prohlásí na dlužnici konkurz. V tomto případě se tak nestalo a soud řízení pro nezaplacení zálohy zastavil, což lze zřejmě přisuzovat jisté toleranci soudce a štěstí, protože se jednalo o jeden z prvních případů v České republice. Co horšího se může stát dlužníkovi, který nemá dost peněz, než aby během pěti let zaplatil třicet procent svých dluhů navýšených o poplatky insolvenčního řízení, vysvětlil finanční specialita Michal Kebort ze Sdružení obrany spotřebitelů (SOS). "Je pravdou, že v takové situaci hrozí konkurz. To je prakticky pro fyzickou osobu nejhorší varianta. Konkurzní správce si může vzít vše včetně celého majetku. Z příjmů dlužníkovi ponechá jen nutné minimum. To je částka, za kterou nelze zaplatit ani nájem standardního bytu," popsal možná rizika finanční specialita SOS. "Dlužník by měl hodně zvážit a důkladně propočítat, jestli ustojí náklady, které mu přinese insolvenční řízení a splácení závazků. V opačném případě je lepší, než hrozící konkurz, podrobit se exekuci," doplnil finanční expert SOS Michal Kebort. Jak dále vysvětlil, exekutor smí sáhnou přibližně na jednu třetinu až polovinu mzdy, zatímco konkurzní správce si smí ponechat vše až do životního minima dlužníka.
Důsledky předluženosti jsou pro některé rodiny fatální. "Lidé by si měli více uvědomovat nebezpečí, které je s půjčkami spojené. A pokud se již dostanou do problémů, měli by je začít řešit dřív, než se u nich objeví exekutor," doplnil Pavel Duba, pracovník společnosti Člověk v tísni. SOS varuje před spekulanty! Podle SOS se současně s novým zákonem začaly objevovat nové firmy, které nabízejí oddlužení za úplatu. "Cílenou reklamou oslovují lidi s finanční problémy a nabízejí domluvu s věřiteli na novém splátkovém kalendáři nebo i snížení plateb. Za tyto služby s velmi pochybným výsledkem si však účtují tak vysoké ceny, že ten, kdo se snaží dostat ze svých dluhů, je na tom mnohdy nakonec ještě hůř," popsal nové praktiky finanční specialita Michal Kebort. Podle Keborta je důležité, aby člověk ve finanční krizi nenaletěl někomu, kdo mu slibuje zázrak. "Základním vodítkem, jak se nedostat do ještě větších problémů, je cena za pomoc. Organizace, která se snaží pomáhat, si za své služby neúčtuje žádné nebo jen velice minimální poplatky. Osobně bych doporučil například naše Sdružení obrany spotřebitelů nebo organizaci Člověk v tísni," dodal Michal Kebort.