Jsem matka

Moje přítelkyně Ema mi vyprávěla, co se jí přihodilo při vyřizování dokumentů na úřadě. Při otázce na zaměstnání Ema chvíli zaváhala, jak nejvhodněji popsat svou činnost. Úřednice se pokusila otázku upřesnit: „Pracujete, nebo jste jenom…?“ „Přirozeně že pracuji“, odpověděla Ema trochu podrážděně, „jsem matka.“ „Matka není u nás vedeno jako zaměstnání“, vysvětlila úřednice. Napíši tedy: „V domácnosti…“
Na příhodu jsem zapomněla, až jsem se ocitla před několika dny ve stejné situaci. Také já jsem byla na úřadě. Žena, proti které jsem seděla, působila dojmem sebejisté kariéristky. „Jaké je vaše zaměstnání?“, ptala se věcně. Moje slova plynula z mých úst sama od sebe. „Pracuji ve výzkumu v oblasti dětského vývoje a mezilidských vztahů“, řekla jsem. Úřednice se zarazila a podívala se na mě, jako by dobře neslyšela. Slovo za slovem pak napsala černou propiskou na oficiální formulář. „Smím se zeptat, co vaše práce vlastně obsahuje?“ V jejím hlase byla cítit zvědavost. Uvolněna, bez jakéhokoli náznaku nejistoty, jsem se slyšela, jak říkám: „Pracuji na dlouhodobém výzkumném programu (která matka by jej neměla), a to střídavě v provozu i v laboratoři (aktivity doma i mimo domov), pracuji z pověření zaměstnavatele (celé rodiny) a mám čtyři paralelně probíhající projekty (všechno dcery). Práce, kterou dělám, je určitě jednou z nejnáročnějších (má snad některá maminka námitky proti tomu?), jsem většinou 14 hodin denně zaměstnaná (asi 24 hodin by bylo příhodnější). Moje zaměstnání je náročnější než většina povolání, ale výsledky mně přinášejí větší uspokojení než jsou jen peníze. V hlase úřednice byl znát velký respekt, zatímco doplňovala formulář. Pak mě do­provodila ke dveřím a rozloučila se.
Když jsem přišla domů, byla jsem zcela nadšená tímto novým pohledem na svou kariéru. Moje výzkumné objekty ve věku třináct, sedm a tři roky mě nadšeně uvítaly a slyšela jsem, jak v horním pokoji laboratoře můj nejnovější experiment, šest měsíců starý, dává průchod svým hlasivkám. Zřídkakdy jsem se cítila tak důležitá a ohodnocená ve svém zaměstnání. Ve světě titulů a diplomů se mně dostalo z oficiální strany respektu, a to jen proto, že jsem svoji práci představila poněkud jinak, než abych se jednoduše nazvala jen matkou.