Nejúčinnější hubnutí

MUDr. Filip Hudeček
Reklamy na „stoprocentně účinné, zaručené a ověřené“ hubnutí se na nás valí ze všech médií. Ale je to pravda? Čemu se dá věřit? Jaký postup je opravdu vědecky ověřený? A existuje vůbec způsob, jak metody hubnutí hodnotit a porovnávat?
Současná medicína je velmi složitá, ale zároveň se lékaři stále ještě dost často spoléhají na postupy, o kterých se, lidově řečeno, "ví, že fungují". Takovým poznatkům a postupům se v medicíně odborně říká empirické. Snahou vědců a lékařů je samozřejmě nalézt důkazy pro tyto empirické postupy. Pokud takové důkazy najdeme, nemluvíme už o medicíně empirické, ale o medicíně založené na důkazech (angl. evidence based medicine).
Jak jsme na tom s důkazy u hubnutí? Víme, že dosáhnout úbytku hmotnosti a zejména tento úbytek udržet je velmi složité. Švédští lékaři K. Elfhag a S. Rossner ze Stockholmské Univerzitní nemocnice publikovali před rokem v odborném časopise Obesity Reviews přehledový článek, který se nazýval "Kdo uspěje při redukci hmotnosti? Přehled faktorů, které jsou spojeny s trvalým úbytkem hmotnosti a faktorů, které přispívají k neúspěchu".
Autoři prozkoumali veškerou publikovanou odbornou literaturu na toto téma a nalezli několik faktorů, které vedou buď k úspěchu a nebo k neúspěchu. Za úspěch se přitom považuje pokud pacient dokáže zhubnout a svoji váhu udržet alespoň 6 měsíců. K čemu švédští obezitologové při svém bádání dospěli?
Úspěšná dlouhodobá redukce je spojena s těmito faktory:
větší zhubnutí na úvod redukčního programu (= dobrý start)
stanovení vlastního reálného cíle
aktivní životní styl s dostatkem pohybu
pravidelný stravovací rytmus se snídání a vhodnou skladbou stravy
dobrá kontrola nad „záchvaty přejídání“
dobrá vlastní kontrola chování při jídle
vnitřní motivace pro zhubnutí
podpora okolí
lepší schopnost zvládat běžné životní stresy
pocit zodpovědnosti a celkově vyšší psychická odolnost a stabilita.
Zde jsou naopak rizikové faktory, které jsou spojeny s neúspěchem při udržování hnotmosti:
opakované neúspěšné pokusy o zhobnutí, kdy váha "lítá" nahor a dolů - viz. tzv. jojo-efekt
narušený vztah k jídlu se "záchvaty přejídání"
větší pocit hladu
jídlo jako kompenzace negativních emocí a stresu
pasivnější typ osobnosti
Takže nespoléhejme na žádné "zázračné" metody! Raději vyhledejme služby odborníků, kteří nám pomohou zvětšit naši šanci na trvalý úspěch.