Mluvte o partnerovi s láskou!

Čas od času nám to ujede každé, ale nemluvíte o svém partnerovi povážlivě často jako o nemožném tupci? Pozor, aby vám ostrý jazyk nerozbořil vztah!
„Je to trouba, který není schopný ani pověsit obraz, beze mě by nepřežil ani týden. nakonec takhle nemožní jsou snad úplně všichni. Co bych chtěla, je to jen chlap.“ Jako byste se právě slyšela? Přesně takhle svého milého popisujete svým kamarádkám? V tom případě bliká varovné světýlko vašeho vztahu jako o život. Někde je chyba!
CO za tím vězí? neřekla byste mu to do očí, ale nemůžete si pomoci, mluvíte o svém muži jako o méněcenném druhu? jedním z důvodů může být touha splynout s davem. Možná se jen chcete přizpůsobit ostatním kamarádkám, které si na své protějšky stěžují, ale vsadím se, že pes je zakopaný mnohem hlouběji.
„Jsme spolu sice už pár let, ale to není důvod, aby si mě nevšímal. kdykoli má volno, tráví ho raději s kamarády než se mnou a už si ani nevzpomínám, kdy jsme si naposledy udělali hezký večer,“ stěžuje si pětatřicetiletá Milada, která o svém milém nemluví právě lichotivě. Možná i vám ve vztahu něco strašně vadí nebo chybí. Jenže ani vaše nespokojenost není důvod, proč partnera shazovat před ostatními.
„Občas jsem si potřebovala vylít vztek, tak jsem na něj před kamarádkami nadávala. Jenže se mi to vymstilo. Jedna z nich to vyprávěla před svým mužem a ten to pak prozradil mému. Málem mě to stálo vztah,“ vypráví Milada. Nakonec pomohlo, když si sedli a problémy si vyříkali. Její muž dokonce o Miladině nespokojenosti vůbec nevěděl. Spoléhala, že to vytuší z jejích náznaků, ale tak to nefunguje. Muži nečtou mezi řádky a potřebují jasné vysvětlení. Dost možná o vašich výhradách vůbec neví nebo ho hromadící se nedorozumění trápí stejně jako vás.
Začátek konce! „Strašně mě štve, ale jsem upřímná a to, že je nemožný, mu klidně říkám do očí,“ přiznává se čtyřicetiletá Soňa. jenže v tomto případě určitě neplatí, že upřímnost je nade vše. Jejich manželský dialog se hemží idioty, tupci a slepicemi. Jde z toho mráz po těle a těžko si lze představit, co je drží pohromadě. Problém je, že když budete kritizovat příliš a často (je jedno, jestli před ním nebo tajně), místo vytoužené úlevy přijde ztráta úcty. TO je začátek konce! Máte přece dost důvodů, proč si svého muže vážíte, a je důležité to říkat jemu i vašemu okolí. Odborníci, ale i zkušení manželé se shodují, že bez vzájemného respektu a úcty se ve vztahu vůbec nedá žít.
POZOR na pusu! I já si sypu popel na hlavu. Přiznám se, že mi občas ulétne negativně hodnotící komentář mého muže i před dětmi – „no jo, tatínek spálí i vajíčka, udělám to raději já, na to nemá buňky“, v horším případě „bože, ti chlapi jsou neschopní!“ když pak sleduji, jak opovržlivě se ke svému otci chová jeho milující a milovaná dcera, musím se stydět. Je věrné zrcadlo mého nemožného chování. A co teprve, když mi dojde, že si jednou bude hledat svého muže s myšlenkou, že žádný chlap za nic nestojí. Proč to vůbec říkám? Často se tvářím, že je to legrace a nemyslím to vážně, ALE to děti vůbec nejsou schopné rozlišit. V hlavě jim do budoucna zůstanou jen zmatené myšlenky a vzpomínky na podlomenou mužskou autoritu. Takže POZOR na to, co od vás potomci slyší!
Malý trénink. Rozhodla jste se vyříkat si připomínky s partnerem v klidu a kamarádkám pak vyprávět, jak je milý a pozorný? Jenže zvyk je železná košile a obvykle nejde změnit se z minuty na minutu. Udělejte si malý nácvik. Prostě jen týden zkuste říkat o svém muži jen pozitivní věci. To, co vás štve, tentokrát pusťte z hlavy. Možná není úplně ideální, ale třeba je pracovitý, romantický, praktický, .. (doplňte podle založení svého milého). To by bylo, aby si změny ve vašem postoji nevšiml a nesnažil se být ještě o kousek milejší než dřív!
Rozhodnutí. Jdu do sebe a odteď se budu snažit mluvit o partnerovi jen s láskou a porozuměním. Kvůli němu, sobě i svým dětem!
JAK jsou na tom muži? Představila jsem si, že by takhle mluvil můj muž o mně. Je jedno, jestli přede mnou nebo mezi chlapy v hospodě. I kdyby měl stokrát pravdu a vyprávěl o mém nemožném couvání nebo přibraných kilech po Vánocích, bylo by mi to líto. Má mě přece rád, a když se mu něco nelíbí, může si to vyříkat se mnou, ne s někým cizím. „Můj manžel je v pohodě, když jsme spolu sami, ale jakmile do dveří vkročí návštěva, hrozím se, co bude. Nějak si vždycky dodá kuráž a začne si na mě stěžovat. Většinou na věci, o kterých jsem neměla ani tušení. Je to děsivé, ale nemůžu ho přemluvit, aby si nesrovnalosti se mnou vyříkal o samotě a ne před obecenstvem,“ vypráví mi šedesátiletá Vlasta, která se s manželovým chováním jen těžko smiřuje. Je ale pravda, že pánové mluví se svými kamarády o manželkách o manželkách obecně mnohem méně než my o nich a při pánských jízdách řeší fotbal, politiku a rychlá auta. 
Blesk pro ženy č. 8/2010
DODATEK: Zkušenosti dokazují, jak záludné a nebezpečné je mluvit o partnerovi negativně (před ním, před dětmi, před někým jiným). je také velice pravdivé biblické přísloví: "Ovocem svých úst nasycen bude člověk" - to znamená, že budete mít to, co promlouváte!! Ve vlastním zájmu a v zájmu rodiny (dětí) se přimějte změnit své smýšlení o partnerovi. Zaměřujte se na to, jak jste ho poznala, jakého byste ho chtěla mít, a mluvte podle toho. Po čase sklidíte"úrodu svých rtů"!!