Krotíme obrazovku

Televize a počítač jsou v dnešní době bezesporu největším magnetem pro děti a mládež. Televize je staví před lákavou nabídku filmů a seriálů, hudebních klipů a reklamy. Počítač jim umožňuje hrát spoustu her, které se díky dokonalé technice staly naprosto realistickými, a navíc je vtahují do děje tak, že ho mohou sami ovlivňovat. Denně mohouporžívat desítky přitažlivých příběhů, proto se nedivme, že postupně ztrácejí svůj vlastní svět, žijí v syntetickém světě médií a virtuální reality. Současně k nim proniká svět násilí a zla. 

Nevinné "pohádky"? Televizní pořady pro děti, zvláště pro ty nejmenší, se zdají být nevinné. Ale pozor! Už v těchto pořadech je spousta násilí, má zde jenom "měkčí" podobu. A pro starší diváky autoři "přitvrdí". Už od předškolního věku si filmoví tvůrci pěstují příští generace obdivovatelů "Schwarzeneggerů", jejichž jediným uměním je rozsévat kolem sebe stovky mrtvol. Když se děti dívají na násilí v akčních filmech, bývají nápadné hodné, ani nedutají. Ale jak to působí na jejich psychiku? V roce 19993 tuto otázku položil kongres Spojených států třem předním americkým badatelům. Dostal jednoznačnou odpověď, že děti mohou být sledováním násilných pořadů na obrazovce nepříznivě ovlivněny. A o rok později přední světový líkařský časopis Lancet uzavřel přehled tisíců výzkumů na toto téma slovy: "Vědecká debata skončila. Mediální násilí poškozuje dětskou psychiku. To dnes víme stejně jistě, jako to, že cigaretový kouř škodí plicím." Dnešní realistické vyobrazení násilí na obrazovce je nebezpečné tím, že láká k napodobení. To, co děti vidí na televizní obrazovce, pak zkouší třeba šikanováním bezbranných spolužáků. Počítačové hry jsou pro děti ještě nebezpečnější. Tady se totiž nejen dívají na to, co se děje na obrazovce, ale samy rozdávají rány a způsobují, že stříká krev. To rychle oslabuje jejich vnitřní zábrany. K násilí v realitě je pak už jen krok. Vidíme to na stále větším množství zpráv o násilí mezi dětmi ze světa, ale i od nás.

Jen "lidská krása"? V pořadech a reklamách je dnes naprosto běžné zobrazování lidské nahoty, často za hranicí vkusu. Vyjímkou nejsou ani erotické scény v pořadech vysílaných během dne. Zákony České republiky do jisté míry zabraňují tomu, aby se do médií dostávaly pořady, které by mohly ohrozit mravní nebo duševní vývoj mládeže. Proto by v době od 6 do 22 hodin na obrazovkách neměly být žádné erotické a brutální scény. Skutečnost je však jiná! Velké peníze mají odjakživa dlouhé prsty a zákony proto zůstávají často jen na papíře a nejsou dodržovány. Dostupnost internetu přinesla ještě větší nebezpečí: možnost sledování pornografie se dnes nabízí zcela bez zábran. Pornografie i nahota poškozují děti tím, že jim zkracují dětství a předčasně probouzejí sexuální touhu. Navíc berou milostnému životu to, co je na něm nejkrásnější: něhu, tajemství, krásu objevování,...

Rodinný "život"? Stále více rodin tráví před obrazovkou většinu svého volna. nezbývá jim pak čas na hry s dětmi ani rozhovory mezi sebou. Pak se pochopitelně všichni méně znají a přestávají si rozumět. Televize nám nabízí tisíce příběhů, které se zdají být zajímavější, šťastnější, správnější - nakonec i skutečnější než ten náš vlastní. Člověk však má žít naplno svůj osobní život i život své rodiny. Zejména dětem pak hrozí, že si vytvoří falešný obraz světa, kterého se budou v pozdější době jen těžko zbavovat. Před televizorem ztrácí postupně schopnost tvořivé představivosti. je důležité v dítěti upevňovat obraz světa, v němž platí řád dobra a zla, a také řád přírodních zákonů.

Je možné naučit se s televizí žít? Čím se máme řídit?

Učte děti vybírat si! Častou chybou je sednout si k televizoru a jen tak se dívat na to, co zrovna běží. Zapnutý televizor působí jako magnet, i mizerný pořad nás něčím zaujme. Je třeba naplánovat sobě a do určitého věku i dětem, co se bude sledovat.

Odměřujte! Určete sami sobě i dětem maximální počet hodin, který strávíte televizní zábavou. Dětem do 3 let úplně stačí každodenní Večerníček, předškolákům nějaká ta pohádka navíc a přírodní snímky. Čím méně děti od začátku navyknete na obrazovku, tím lépe je udržíte později u televize v přijatelných mezích.

Učte děti skromnosti! K odměřování patří odříkání. Zkušený dětský lékař prof. Švejcar radí: "Chcete-li pro své dítě něco udělat, naučte ho skromnosti." Člověk, který je vychován v odříkání, je pak v životě méně závislý, spíše odolá svodům (např. drogám) a je šťastnější.

Učte děti vypínat! Řekněte laskavě, ale pevně: "Tohle musíme vypnout! Vždyť tam pořád něco rozbíjejí, střílejí nebo do někoho kopou!" Šetřme zákazy, ale nebojme se jich. Dítě potřebuje pevnou ruku, aby mělo pocit bezpečí.

Pozor na počítačové hry! Jsou velmi přitažlivé. Některé z nich jsou i užitečné, děti se zábavnou formou naučí pracovat s počítačem. Je však nutné stanovit optimální čas, který může dítě u počítače strávit. Jinak hrozí, že počítač díděti nahradí kamaráda. Pozor na hry, jejichž hlavní náplní je násilí! Před nimi je třeba děti chránit, stejně jako před drogami.

Vysvětlujte! Starším dětem vysvětlujte škodlivost mediálního násilí, pornografie, senzacechtivého zpravodajství s ohlupujíí sugestivnosti reklamy.

Vyjadřujte své názory! Pište spolu s dětmi dopisy televizním a rozhlasový¨m stanicím, novinám apod. Vaše připomínky mohou ovlivnit mínění lidí, kteří připravují programy pro děti a mládež.

Rodiny, spojte se! Chcete-li se vymknout ze špatného vlivu televize, musíte mít neobyčejnou vnitřní sílu a výdrž. Znamená to plout proti proudu. Všichni víme, jak je to někdy těžké, bránit se nabídce, která je tak levná a dostupná. Vždyť na druhé straně barikády jsou špičkově placené geniální mozky z celého světa, které bezohledně využívají perfektní techniku i dokonalou znalost slabostí lidské duše. Řešením je pospolitost rodin, které mají společný cíl a podobný styl života.

"A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovením své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé!" (Bible, Římanům 12.2)