Co je ten člověk zač?

Prolhaný podvodník, případ pro psychiatra nebo opravdový Bůh? 
Ježíš o sobě tvrdil, že je Bohem, dělal věci, které byste od Boha očekávali, a jeho nejbližší ho za Boha považovali. Co z toho vyplývá? Máme tři logické možnosti - trilema. Pokud o sobě někdo tvrdí, že je Bůh, buď je to naprostý šílenec, podvodník jako řemen, a nebo má pravdu. Blázen, lhář nebo opravdu Bůh. Co z toho je Ježíš?

Blázen?
Je to jako když Margaret Thatcherová jednou přišla na návštěvu do psychiatrické léčebny. Při rozhovoru s jedním pacientem se mu představila: „Dobrý den, já jsem Margaret Thatcherová." Odpověď byla nečekaná: „Nebojte se, paní, to bude dobrý. Taky jsem na tom byl jako vy, když jsem sem přišel, ale dostali mě z toho."
Pomatenec, který si zaslouží naši lítost - to jediné lze říci o člověku, který se prohlašuje za Boha a není jím. Můžeme doufat, že se mu dostane odborné péče. Připomíná vám to Ježíše? Zvažte kvalitu jeho života a vztahů, přesnost a promyšlenost jeho argumentů. Podívejte se na hloubku všeho, co učil a dělal, a na jeho vliv na celé dějiny. Zní to jako popis člověka, který žil celý svůj život v sebeklamu? Blázen? Určitě ne!

Lhář?
Pokud byl Ježíš při smyslech a nebyl Bohem, musel být lhářem. A také pěkným pokrytcem, když často učil o potřebě být upřímný. A protože pro svoji lež i zemřel, byl by i pořádným hlupákem. Je opravdu možné, aby takové poznání, moudrost, soucit a láska vzešly ze života donebevolajícího lháře? Mohl člověk, který je považován za největšího učitele morálky v historii, být tak nemorální? To prostě nedává smysl. A další věc: lidé, kteří lžou, to dělají proto, aby z toho něco vyzískali. A co měl Ježíš z této lži? Naprosto nic, tedy kromě ukřižování.

Bůh?
To nám nechává jedinou možnost - že Ježíš byl tím, za koho se prohlašoval - Bohem, Pánem všeho. To rozhodně není jednoduchý závěr, ani není jednoduché mu porozumět. Ale jiné možnosti nám už nezbyly.