Děti, Vánoce!

VÁNOČNÍ PŘÍBĚH
Kdysi šli muž a mladá žena s oslíkem cestou do Betléma.
Kopýtka slábnou oslíkovi a tma už padá. Dojdou? Kdoví.
K večeru došli do městečka, nenašli místo, kde noc přečkat.
Když na pastvinách mezi kopci pastýři hnali stádo ovcí, 
hlas mezi nebem a zemí oznámil světu narození:
Syn Boží narodil se v seně Marii, dívce vyvolené.
Na nebi nová hvězda vzplála, cestičku k jeslím ukázala.
Zasvítila dětem do srdíček jako když hoří tisíc svíček.
Kdo lásku přijímá i dává, hvězda mu svítit nepřestává!
Pán Ježíš se narodil i kvůli Tobě a má Tě moc rád!

I  KDYŽ  JSEM  JEN  DÍTĚ
I když nemám stádo ovcí, mohu jako pastýř být
a pastýři betlémskými pána Boha velebit.
I když nejsem žádný anděl, mohu se jím také stát.
To když budu k Spasiteli s láskou všechny děti zvát.
I když nejsem žádný mudrc, podoben mu mohu být.
Jenom musím za Ježíšem poslušně a věrně jít.
I když nejsem žádná hvězda, co na nebi září nám,
mohu přesto jasně svítit, když Ježíši srdce dám.
I když jsem jen malé dítě, tím, co Bůh chce, mohu být.
Lásku, radost, pokoj šířit, lidi kolem potěšit.