Vše o životě a pro život!!


Cesta k životu

K životu každého z nás patří skutečnost, že můžeme kdykoli a kdekoli zemřít. Nejrůznější lékařská péče nám může život prodloužit, ale smrt zrušit nemůže. Nemá význam před tím zavírat oči. Proč existuje smrt? Ke se vzala? Smrt je následkem odvrácení člověka od Boha - dárce života. Člověk je stvořen k životu. Smrt zcela odporuje našemu nejhlubšímu určení a naší nejhlubší touze - touze po životě. Náš strach ze smrti je tedy zcela pochopitelný.
Nebe, peklo, ráj - co nás čeká po smrti? Nechci beze stopy zmizet ze života. Jsem však ze dne na den starší a jdu vstříc smrti. Nevím, kdy mě překvapí, ale jedno vím jistě: určitě na mě čeká. Když přijde, budu muset všechno opustit, všeho se vzdát - mých nejbližších, přátel, věcí, které mám rád, majetku, .. A je tu ještě jedna znepokojující otázka: Kam půjdu? Tváří v tvář smrti hledá každý nějakou pevnou oporu. Kde ji však najít? Jak ji získat?? 
Za hranicemi života. Podle Bible jsou dvě formy života po smrti: jedna je radost a plnost, druhá je zoufalství a beznaděj. Záleží na každém jednotlivci, pro kterou možnost se rozhodne.
NEBE. V životě každého člověka existují chvíle vnitřního štěstí: prožívání harmonie, bezpečí, svobody, jistoty, síly, pokoje, radosti, lásky, .. To vše je jen předtuchou toho, co znamená "být v nebi", žít navždy život v plnosti, v Boží přítomnosti a lásce. My jen tušíme něco z tajemství, pro které jsme stvořeni. Je to tajemství nové formy života: "Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co člověku ani na¨mysl nepřišlo, to Bůh připravil těm, kdo Ho milují." (1. Korint. 2.9). 
PEKLO je naproti tomu stav věčného zoufalství, osamocenosti, nenávisti a výčitek svědomí. Člověk se do této bezvýchodné situace dostává tím, že se uzavírá před Bohem. Říká mu: "Já tě nepotřebuju, vystačím si sám." Odmítnutí Boha znamená odmítnutí jeho lásky. Láska se nemůže vnucovat násilím. Láska se stává bezmocnou tam, kde je odmítána.
Ježíš Kristus - jistota pro věčnost. Bůh právě ve své lásce a milosti nabízí člověku jistotu pro život časný i věčný. Tou jistotou je Ježíš Kristus. V něm Bůh sestoupil na naši zem, aby nám skrze Kristovu smrt na kříži a jeho zmrtvýchvstání  otevřel cestu k věčnému životu v Boží přítomnosti. Svou smrtí nás Kristus osvobozuje od hříchu a smrti. Svým vzkříšením nám otevírá přístup k novému a plnému životu. Ježíšovo zmrtvýchvstání je vrcholnou a ústřední pravdou křesťanské víry. Ježíš přišel mezi nás, abychom měli život a měli ho v hojnosti (Janovo evangelium 10.10). Vzkříšený Kristus je tedy základem a zdrojem budoucího vzkříšení člověka. Žádný člověk se již nemusí bát. Nikdo není určen k zániku a nicotě. Každý může žít na zemi plnohodnotný život a po smrti získat věčný život. Cesta k životu věčnému vede skrze vzkříšeného Ježíše Krista, který řekl: "Vaše sdrdce ať se nechvěje úzkostí. Věříte v Boha, věřte i ve mne. Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít." (Jan 14.1, 11.25). Ten, kdo si zvolí cestu víry v Ježíše Krista, může v hodině smrti vyznávat: "Neumírám, ale vcházím do života. Smrt není nějaký přízrak nebo hrozná příšera, jak se znázorňuje na obrazech. V Bibli se říká, že smrt je odloučení duše od těla. Nic jiného! A já nemám strach z odloučení, které mě navždy spojí s dobrým Bohem. Pro mne si nepřijde ´smrt´, ale Bůh."