Vitamín B

Vitamín B 17 – „Bombardér“ třetího tisíciletí
Vitamín B 17 je jedním z nejnadanějších objevů poslední doby mezi vitamíny. Svým mechanismem účinku je skutečně těžký bombardér. Na chuť mu však začaly přicházet vědecké týmy zabývající se mechanismem nádorového bujení. Tito vědci si totiž při studiu nádorových buněk začali uvědomovat některé objektivně přítomné rozdíly v biochemické výbavě nádorových a zdravých buněk. Z těchto výzkumů mimo jiné vyplynulo, že zdravé buňky na rozdíl od buněk nádorových obsahují enzym, tzv. rhodanázu. Nádorové buňky naopak obsahují jiný enzym, tzv. beta-glukosidázu. A u zrodu byl důležitý objev v poměrně jednoduché myšlence: Je možné použít k ničení nádorových buněk enzym beta-glukosidázu? Vědci zjistili, že ano. Bylo již známo, že tento enzym dokáže uvolňovat právě vázaný kyanid. Kyanid je velmi jednoduchá sloučenina a dá se proto snadno zkoumat. Jenomže také ničí, na co přijde. Vtip je v tom, že kyanid ve vázané formě se nemusí uvolnit nebo může být zlikvidován dříve, než se tak stane. A právě to umí s kyanidem enzym rhodonáza, který ho neutralizuje na nejedovatou látku zvanou thiocynate.
JAK tedy funguje bombardér B 17? Tato těžká zbraň biochemické armády startuje ze známých a důvodně obávaných meruňkových jadérek, o kterých je známo to, že právě kyanid obsahují. Zamíří do koridoru úst a za hranicemi vašich buněčných membrán provede kobercový nálet. Stovky mikrogramových bomb vázaného kyanidu se jako sprcha opřou do zdravých i nádorových buněk. Zdravé buňky se schovají do svého úkrytu pod „deštníKů rhodanázy, která kyanid přímo rozkládá. Nádorové buňky si ale vynuceně zahrají ruskou ruletu. Jejich beta-glukosydáza aktivuje kyanidové nálože a dojde k buněčným detonacím s likvidačními následky.
MUDr. Dean Burk, dlouholetý ředitel NCI (Národní institut pro výzkum rakoviny, USA), jeden z nejvýznamnějších odborníků v oblasti biochemie, uvádí: „Během 45 let, které jsem věnoval studiu a výzkumu rakoviny, z toho téměř 33 let ve službách NCI s možnostíé studia veškerých dostupných materiálů, týkajících se seriozního výzkumu leatrilu (B 17), jsem se nesetkal s jediným vědeckým výsledkem, který by demonstroval zvýšenou toxicitu nebo jinou zdravotní závadnost tohoto vitamínu. Protirakovinové účinky této látky byly nezvratně prokázány jak naší institucí, tak řadou dalších klinik po celé Americe i západním světě. Navzdory tvrzení odpůrců laetrilu z řad kartelů ovládajících trh se syntetickými léky prohlašuji, že vitamín B 17 je tou nejúčinnější látkou pro kontrolu rakoviny, se kterou jsem se za celou dobu své profesní kariéry setkal.“ (převzato z článku A.P.Křivánka: Svět bez rakoviny? Lži, mýty a neuvěřitelná fakta, Meduňka 3/2008)
Zkoumání Hunzů a Apricarc. O to se postarala příroda sama. Vysoké hory na pákistánsko-indickém pomezí obývá asijský národ Hunza. Tento kmen žije v naprostém souladu s přírodou a jeho členové se dožívají v pohodě a zdraví více než 100 let. Ženy ve věku 50 až 60 let mají nádherně vyhlazenou a pevnou pleť a běžně vypdadjí Hunzové mladší o 25 let. Při hlubším zkoumání jejich života se zjistilo, že na rakovinu v tomto národě nikdo neumírá. Jejich hlavní částí jídelníčku jsou přitom meruňky, kterým se v tomto klimatu velmi daří, ale ještě více si Hunzové cení jádra z meruňkových pecek, kde se právě vyskytuje vitamín B 17. Dávkovat si však takto „bombardér“ chce nejen zkušenost, ale také „standardní jadérka“, která vám naše tržnice nejspíš neposkytnou. Proto je lépe s výhodou použít standardizované výrobky. V potravinovém doplňku B 17 APRICARC je navíc kromě leatrilu (B 17) ještě hlíva ústřičná, reishi, rakytník řešetlákový a meruňkový olej. Cizopasná houba i plody zajímavého keře mají v sobě další látky, které mimo jiné působí na regeneraci tkání, zvyšují odolnost organismu a chrání ho před volnými radikály.