Uzdravení

Uzdravenie z rakoviny (prostaty)  brat Milan Uličný
Bol september (13.9.2002) - piatok, keď mali byť celonočné modlitby. Veľmi som sa na ne tešil. Nakoľko som robil na 4 zmeny, vďaka Pánovi aj zmena mi dobre vychádzala. Bol som po nočnej, mal som volno. V to ráno som spal len 3 hodiny. Náhle som sa zobudil, potreboval som ist na WC. Nemohol som močit, začal som sa modlit a volat na Pána. Bolesti sa stupňovali a situácia sa nezmenila, asi po 3 hod. som zavolal staršiemu synovi do práce. Zaviezol ma na pohotovost do nemocnice, kde mi dali kateder (hadičku). Po 7 dňoch som mal ist na kontrolu a odstranenie katedra. Keď som prišiel domov, znova sa to opakovalo 2x. Pán primár navrhol: operácia je nutná. Absolvoval som všetky testy predoperačné. Testy vzorky krvi prevyšovali 20 x oproti normalu. Den pred prijmom na operáciu ma nečakane navštivil brat Milan. Pán mu dal na srdce, že má ist za mnou. Pred odchodom sa za mňa pomodlil. Asi za 1/2 hod. som išiel na wc, ostal som prekvapeny, keď som videl moč. Nebol žltej farby, ale hnedo červenej. Zavolal som bratovi, že Pán niečo uzdravil po tej modlitbe. Až po operacii som sa mohol z prepušťacej správy dozvediet viac. To, že som mal zhubný nádor prostaty. Pán mi dal SLOVO Jan 5/11 (-vezmi svoje ložko a chod!). V každom čase, keď prichadzali pochybnosti, som nahlas prehlašoval Božie zaslúbenie. Pán Ježíš sa mi stal tak blízký, že ma začal naplňat POKOJOM, ISTOTOU, POŽEHNANIM. Zobral z mojho života ÚNAVU, ktorá prichodila, NECHUT k jedlu i k nejakej činnosti. Oddelil som si pravidelny čas na MODLITBY, CHVÁLY, UCTIEVANIE. Pán mi dal piesně na posilnenie, Slova na povzbudenie, PROROCTVA na nasmerovanie a MILOST a MILOSRDENSTVO pre dalšie dni mojho života, v ktorom má pre mňa poslanie. 

Svědectví o uzdravení ze zápalu plic         Jana K.
Před pár měsíci jsem onemocněla. Začalo to horečkami a poté silným kašlem. Šla jsem k lékařce a ta si myslela, že je to viróza. Po týdnu léčby mně zjistili silný zápal plic. Tak mi nasadili nová antibiotika. Avšak tato léčba nezabírala a můj stav se zhoršoval. Při další kontrole u lékaře mi ke všemu našli výpotek pod plící (což je známo jako voda na plících). Bylo mi řečeno, že mi tuto vodu budou muset odsát, tzn. že mě objednali na ultrazvuk a rovnou, že bych zůstala na týden v nemocnici. Já a můj manžel jsme celou dobu věřili, že Bůh je větší než jakákoliv nemoc. Modlili jsme se za projevení uzdravení. Jelikož máme skvělé vyučování v naší církvi o uzdravení, nepochybovala jsem o tom, že bych neměla být uzdravena. Věděla jsem, že Ježíš už jednou provždy vzal každou nemoc na sebe, když byl ukřižovaný. Takže i když se to přirozeně zhoršovalo, věřila jsem více Božímu Slovu … jsem uzdravená!
Poté, když jsem byla na ultrazvuku, lékařka nemohla najít vodu, kvůli které jsem měla být v nemocnici na odsátí – bylo tam jen nepatrné množství. Tak volala pana primáře, ke kterému jsem chodila na kontroly a ten se velice divil, když viděl, že voda tam už téměř není. Naznal tedy, že se žádný zákrok konat nebude. Já jsem chválila Boha, že nemusím do nemocnice. Pan primář naznal, že v jeho očích jsem stále ještě nemocná, jelikož moje snímky plic z minulého týdne nebyly vůbec dobré. Objednal mě tedy na další rentgen za týden a já jsem se ho zeptala, jestli bych nemohla přijít už tento týden. On nejdříve nechtěl a tvrdil mi, že je to zbytečné přijít ten samý týden, protože to nebude v pořádku. Nakonec mě však přeobjednal a svolil, i když si myslel své. V pátek toho samého týdne jsem šla na rentgen s vírou, že vše bude v pořádku. Když pan primář začal s kontrolou rentgenových snímků, byl úplně překvapený. Řekl mi, že mám všechno naprosto v pořádku a že po zápalu není ani památky. Vůbec tomu nerozuměl. Z lékařského hlediska věděl, že se to nemohlo uzdravit tak rychle a za tak krátkou dobu. Řekla jsem mu celé svědectví o tom, jak je to díky Bohu, kterému věřím. 
Bůh je absolutně dobrý vůči každému, kdo mu věří! Boží uzdravující moc pracuje pro každého, kdo tomu věří! Všechna chvála patří našemu úžasnému Bohu!!!

Zničená ..
Amen, říkám vám, že kdokoli by řekl této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře,‘ a nepochyboval by v srdci, ale věřil by, že se děje to, co říká, stane se mu to. Nebo jiný verš? Celá bible je knihou víry. A můj příběh je právě o tom.
Byla jsem první rok v důchodu, ale místo abych se těšila z odpočinku, jsem se necítila dobře. Pak mi lékaři diagnostikovali nádory v celém břiše a zničenou ledvinu (snímky jako důkaz mám). Doktor po CT prohlásil: „Na operaci to už není, vám už může pomoct jedině Bůh.“ „A proč ne, pane doktore věřím, že se o mě Bůh postará a uzdraví mě“.
Nebyla jsem sama. Celý sbor (ks-turnov.cz) se za mě neustále modlil. Sestřička Jiřinka mě navštěvovala denně. Odmítla jsem jít na operaci, ale moje nevěřící rodina mě nakonec přemluvila. V nemocnici jsem se snažila lékařům vysvětlit, že věřím v boží uzdravení. Měli mě přinejmenším za blázna. A abych si „moc nevyskakovala“ upřesnili mi, že budou muset vzít kromě ledviny i slezinu a kus slinivky atd. a ať se na sebe podívám, jak jsem zanedbaná a podvyživená. Omítala jsem podobné řeči a prosila Pána o moudrost do této situace. Nakonec jsem na operaci šla. Beze strachu a s vírou, že jsem v Božích rukou.
Jaké asi bylo překvapení operujících, když v mých útrobách nenašli nic! Ledvinu mi sice vzali, ale já si myslím, že ani ta nebyla tak špatná. Večer po operaci přišel za mnou „lékař“ a sdělil mi : „ Byl jsem u operace. Všechno je v pořádku.“ Nevím jak vypadal. Nikdy předtím ani potom jsem ho už neviděla,ale vím, že mě naplnil pocit blaženosti a klidu, jaký dává jen Bůh. Rychle jsem se uzdravovala a brzy se vrátila na normální pokoj. A nikde nic! Postel jiná, noční stolek jiný a prázdný. Nikdo nevěděl, kde mé věci jsou. No kde. Asi nikdo nepočítali, že operaci přežiju, a tak všechno odvezli do skladu. Před propuštěním domů přišel za mnou ošetřující lékař a s uspokojením konstatoval, že operace byla nutná. Na což jsem mu řekla: „Ano, ale Bůh mi seslal vás, bděl nade mnou i nad vámi a vedl vaše ruce. Nic neodpověděl, ale dodnes se na mě ptá. Když na to dnes vzpomínám,,cítím velkou vděčnost, lásku a pokoru.,Před Pánem, slova mě na to nestačí.,Díky mu za vše co pro mě udělal.  Ahoj Naďa Lachmanová z KS Turnov.

Uzdravení z rakoviny
Milí sourozenci v Kristu, rád bych se s vámi podělil o zázrak, který Ježíš udělal v naší rodině.
Jednou jsem u nás v Prostějově v církvi prohlásil, že mi nestačí jen o zázracích číst, že je chci vidět na vlastní oči a toto prohlášení slyšelo celé shromáždění. V tu dobu k nám přijížděl služebník z USA (Glenn Cotton), který má u nás každým rokem týdenní biblickou školu. Při společném obědě, který jsme s ním měli, prohlásil: "Ty říkáš, že jsi neviděl žádný zázrak, ale já ti říkám, že ho uvidíš". Protože tam bylo několik sourozenců, kteří slyšeli moje vyznání, tak jim bylo jasné, že to je slovo od Boha.
Minulý rok v srpnu 2007 lékaři zjistili mojí mámě rakovinu plic v pokročilém stádiu a z přirozeného hlediska to nevypadalo dobře, protože máma měla zasažená i játra. Je zvláštní, že tato zpráva se mnou vůbec nic neudělala a já k tomu přistupoval jako by to byla chřipka. V tu dobu u nás opět sloužil Glenn. Duch Svatý mě však nevedl za ním, ale vedl mě za jednou sestrou, které jsem sdělil, že bych byl rád, kdyby se se mnou v modlitbě shodla na zázračném uzdravení pro mou mámu. Bez váhání souhlasila. Tak jsme se krátce ve víře pomodlili. A v listopadu téhož roku mi máma volala po kontrole u lékaře, že je zdravá, protože nádor na plících zmizel. Dokonce si lékařka myslela, že mámě vyměnili rentgenové snímky, ale ty snímky byly její. Následné důkladné vyšetření - odběr z plic - také potvrdilo, že nádor je pryč a také játra že jsou v pořádku. Halelujah!
Další dobrou zprávou je to, že máma po čtyřiceti letech přestala okamžitě kouřit a cigaretu si už od té doby nezapálila. Navíc začala chodit do církve.
Na závěr bych chtěl napsat verš, který přesně vystihuje toto svědectví. Filipským 2,9-11 Proto ho Bůh vyvýšil (Ježíše) nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod zemí - a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán. Před Ježíšem se musí sklonit každé jméno a to i rakovina atd. Není jméno, které by převyšovalo Ježíše Krista, jemu je dána veškerá moc na nebi i na zemi. Pokoj vám  Roman Starzyk, Slovo Života Prostějov

Svědectví ženy s rakovinou
V následujícím textu si můžete přečíst svědectví ženy, která dříve chodila do církve, později se od Boha odvrátila, žila svým životem, a nedávno se k Bohu opět vrátila. Nepříjemná zkušenost s rakovinou ji pomohla navrátit se k Bohu. Dnes je z Boha nadšená, hoří pro Něj a chystá se rozdávat lidem v nemocnici Bible.
Čas začít sloužit Bohu:
Rok 1993: Vždycky, když čtu svědectví lidí, kteří prožívají něco krásného s Bohem, mám v očích slzy. Říkám si, jak úžasnou víru ti lidé mají, jak je Bůh používá a jak přes různé překážky a utrpení dokáží ve víře nejen obstát, ale i duchovně vyrůst. Jsem přesvědčena, že zázraky v jejich životech jsou jen díky tomu, protože si je Bůh vybral a povolal ke službě. Nemám ani ponětí o Božím plánu POUŽÍT KAŽDÉHO Z NÁS. Uvěřila jsem v Boha, ale nepoznala HO. V Boha jsem uvěřila se skupinkou lidí, když mi bylo asi osmnáct let. Bylo to úžasné. Chodila jsem s věřícím klukem, vlastně se jen obklopovala věřícími lidmi. Bylo snadné žít s Bohem, když jsem byla evangeliem obklopena ze všech stran. Jen jsem nepochopila to, že aby moje víra byla pevná, musím s Ním mít hlavně osobní vztah. To mi došlo až za patnáct let. Jak rychle jsem vzešla, tak rychle jsem zašla. Matouš 13:3-8. Vzala jsem si muže nevěřícího a společenství věřících opustila.
Matouš 13:5-6 mě přesně vystihuje: "Jiná padla na skalnatá místa, kde neměla dost země, a ihned vzešla, protože neměla zemi hlubokou. Když pak vyšlo slunce, spálilo je, a protože neměla kořen, uschla."
Rakovina - rok 2004: Onemocněla jsem rakovinou prsu, když mně nebylo ještě ani třicet let. Syn měl čtyři roky. Radikální operace prsu, chemoterapie. Hlava holá jako koleno, zvracení a neskutečná únava. Klekla jsem na kolena a prosila Boha o pomoc. A On přišel. A byl se mnou. Držel mě, dokud jsem nepřestala plakat, a dal mi pokoj a klid do srdce. Udělala jsem s Bohem dohodu: "Pane, pokud mě uzdravíš, každý den Ti poděkuji!"
A já se začala uzdravovat. Rakovina se nikde jinde neukázala. Na dohodu z Bohem jsem zapomněla už po pár týdnech. Vlásky dorostly, jizva se zhojila, s rodinou jsem se přestěhovala do vysněného domu, finančně se hodně dařilo, podstoupila jsem plastiku, která dopadla perfektně, tak k čemu se otravovat s vírou v Boha a muset se v něčem omezovat ?!
Rakovina podruhé (přítomnost) - rok 2008: V lednu jsem byla hospitalizovaná s vodou na plících. Lékařka mi na rovinu řekla, že mám před sebou pár měsíců, maximálně rok. Tentokrát jsem Boha nevolala. Bůh přišel za mnou. Viděl, že jsem to vzdala a že jsem zlomená. 
Matouš 18:11: "Přišel zajisté Syn člověka, aby spasil to, což by zahynulo."
Za těch patnáct let jsem porušila snad všechna přikázání a vše, před čím nás Bůh varuje. Jsem živým důkazem Jeho nesmírné trpělivosti, lásky a odpuštění.
Matouš 7.21: Ne každý, kdož mi říká 'Pane, Pane', vejde do království nebeského, ale ten, KDOŽ ČINÍ VŮLI OTCE MÉHO, kterýž v nebesích jest.
Přestože jsem se vrátila k Bohu, Bůh mi ukázal, ŽE NEMÁM MÍSTO V JEHO KRÁLOVSTVÍ. No to byla síla!!!
Ukázal mi mou mrtvou víru, že nejsem ani studená, ani horká a že víra bez skutků je mrtvá. Vyzval mě, ať MU ukážu mou víru ve skutcích a ON mi ukáže svou moc v mém životě. No bomba! Stačilo jen říct: ?Pane, použij mě !" A okamžitě se vše dalo do pohybu. A nejen to, poprvé v životě čtu Bibli a Bůh v ní žije.
Bible říká, ať jdeme a konáme Jeho vůli, vše ostatní nám bude přidáno. Nemám potřebu se modlit za svoje uzdravení, Bůh má se mnou jiný plán. Ale dal mi obrovskou modlitební armádu, která bojuje za mě.
Nemoc není od Boha, skrze ni jsem však nablízku stejně nemocným lidem a mohu sloužit tam, kde moc dobře vím, jak těm lidem je, jak blízko je smrt, bolest, zoufalství a beznaděj.
Snad tisíckrát jsem Boha svým životem zapřela a ON mi tisíckrát odpustil. Kdybych zemřela dřív, nikdy bych neměla možnost jít k Bohu. ON se mnou měl ale jiný plán.
Bible nám dává jednoduchý návod: Přijměte Ježíše, proste za odpuštění hříchů, nechte se pokřtít a vykonávejte Boží vůli. Vše ostatní nám přidá.
Skutky jsou problém pro většinu z nás. Bible říká, že Ježíš šel tam a tam... Ale většina z nás jen sedí a čeká. A diví se, že se nic neděje. Až budeme stát před Bohem, budeme litovat všeho, co kdo z nás neudělal. Nebude ale už pozdě?
Až přijde Ježíš, ty vyvolené pozná po ovoci. Jen každý sám v sobě ví, co už pro Boha sklidil.
Proto si dejte pozor, abychom neztratili to, oč jsme usilovali: nenechme se připravit o plnou odplatu. Každý, kdo nezůstává v Kristově učení, ale opouští je, ztrácí Boha (2. list Janův 8-9)