Vše o životě a pro život!!
Přišla změna
Jmenuji se František Krupička a chci svědčit o tom, jak jsem se setkal s Ježíšem. V roce 1991 jsem si plnými doušky užíval života, který přinesla revoluce. Odešel jsem také od rodičů a vydělával docela dost peněz. Bohužel jsem také v té době začal hodně pít alkohol, ale bylo to v partě dobrých kamarádů, tak jsem si ani nevšiml, jak mě tato závislost čím dál tím více pohlcuje. V té době jsem několikrát slyšel o tom, co pro lidi Ježíš udělal, ale myslel jsem si, že mám svůj život pod kontrolou a "víru v Boha" nepotřebuji.
Zlom přišel, když jsem jednoho dne dostal dopis od svého děvčete, ze kterým jsem tehdy již dva roky chodil, že se se mnou rozchází. V pátek jsem hned z práce vyrazil z Brna do Beskyd, kde tato dívka tehdy pracovala a snažil se ji najít. Vyrazil jsem do hor dost nalehko, přespával, kde se dalo a teprve v neděli jsem ji potkal s jejím novým klukem před vchodem jejího bytu v Ostravě. Byl to pro mě šok a když jsem se vrátil do Brna, tak jsem se z toho nemohl vzpamatovat. V pondělí jsem šel do práce, ale - kromě toho, že jsem byl stále smutný z našeho rozchodu - tak mě chytla příšerná bolest v zádech a také moje moč se zabarvila do červena, Šel jsem tedy druhý den k doktorce, která mi řekla, že mám zřejmě zánět ledvin, vzala mě krev na sedimentaci a poslala mě s léky na tři dny domů. Měl jsem dost vysokou horečku a bylo mě zle, tak jsem bloumal jako v mlze po Brně a objevil jsem se před jedním malým knihkupectvím. Cítil jsem, že se mi můj život vymyká z rukou a jediný, kdo mi může pomoci, je Bůh. Zašel jsem tedy do knihkupectví a řekl jsem, že chci Bibli. Se zabalenou Biblí jsem došel domů, svalil jsem se oblečený na postel. Věděl jsem, že mi žádná kniha nepomůže, tak jsem začal volat k Bohu, aby mi pomohl, aby mě zachránil a také, aby mi pomohl Bibli rozumět. Do té doby jsem totiž Bibli nikdy nečetl. A usnul jsem.
Zdál se mi sen. Byl jsem sám v temném bytě, kde byl hrozný nepořádek. Všude špína a chuchvalce prachu. Snažil jsem se ten byt uklidit a tak jsem zametal a utíral prach hadrem. Ale čím víc jsem se snažil, tím víc špíny přibývalo a bylo tam čím dál větší tma. V jednu chvíli jsem rezignoval, pustli z ruky smeták i hadr a začal se smát. Byl to úplný uragán radosti. A najednou jsem si všiml, že se byt začíná rozjasňovat a také špína mizí. Chuchvalce prachu tály jako sníh. A najednou jakoby někdo rozrazil těžké závěsy v oknech, do bytu vtrhlo oslepující světlo. A já se probudil.
Byl jsem na své posteli a uvědomil jsem si, že ta radost, kterou jsem měl ve snu, je pořád v mém srdci. Nevěděl jsem, co mám dělat, tak jsem začal skákat po posteli jako blázen a smál jsem se. Uvědomil jsem si, že pro mne z neznámého důvodu, Bůh navštívil můj život, že se o mě zajímá a je se mnou! Další dny jsem jen ležel v posteli, četl Bibli a bral pilulky. Maminka - u které jsem tehdy zase bydlel - kolem mě chodila po špičkách, protože nevěděla, co se se mnou děje.
Když jsem se znovu objevil u doktorky, tak mě vítal její pochmurný výraz. Řekla mi, že test mojí krve dopadl špatně, že mám nejenom špatné ledviny, ale zřejmě i játra. Řekla, že musím na další vyšetření a že asi budu muset do nemocnice. A já se začal těšit na to, že budu dál ležet v posteli a číst si Bibli. Doktorka si všimla, že jsem celkem v pohodě a vyšetřila čerstvou moč, kterou jsem jí donesl. S překvapením mě řekla, že je vše v pořádku. Znovu mě tedy odebrala krev a poslala mě zase domů. Když jsem za ní znovu přišel, řekla, že tomu nerozumí, ale že jsem úplně zdravý a poslala mě do práce. Řekl jsem jí, že mě uzdravil Ježíš, což přešla útrpným pohledem... Ale já vím své.
Od té doby jsem s Ježíšem prožil spoustu jiných dobrodružství, ale stejně pořád vzpomínám na to, jaký kotrmelec v mém životě způsobilo toto setkání s ním. A i po letech pořád nerozumím tomu, proč přišel zrovna za mnou, který si to vůbec nezasloužil a dokazuje i stále znovu a znovu, jak moc mě miluje. Ježíš žije, a jak se setkal se mnou, tak se může dotknout života každého člověka a způsobit zázrak. On se nemění.
V Brně 30. července 2012 František Krupička
Zlom přišel, když jsem jednoho dne dostal dopis od svého děvčete, ze kterým jsem tehdy již dva roky chodil, že se se mnou rozchází. V pátek jsem hned z práce vyrazil z Brna do Beskyd, kde tato dívka tehdy pracovala a snažil se ji najít. Vyrazil jsem do hor dost nalehko, přespával, kde se dalo a teprve v neděli jsem ji potkal s jejím novým klukem před vchodem jejího bytu v Ostravě. Byl to pro mě šok a když jsem se vrátil do Brna, tak jsem se z toho nemohl vzpamatovat. V pondělí jsem šel do práce, ale - kromě toho, že jsem byl stále smutný z našeho rozchodu - tak mě chytla příšerná bolest v zádech a také moje moč se zabarvila do červena, Šel jsem tedy druhý den k doktorce, která mi řekla, že mám zřejmě zánět ledvin, vzala mě krev na sedimentaci a poslala mě s léky na tři dny domů. Měl jsem dost vysokou horečku a bylo mě zle, tak jsem bloumal jako v mlze po Brně a objevil jsem se před jedním malým knihkupectvím. Cítil jsem, že se mi můj život vymyká z rukou a jediný, kdo mi může pomoci, je Bůh. Zašel jsem tedy do knihkupectví a řekl jsem, že chci Bibli. Se zabalenou Biblí jsem došel domů, svalil jsem se oblečený na postel. Věděl jsem, že mi žádná kniha nepomůže, tak jsem začal volat k Bohu, aby mi pomohl, aby mě zachránil a také, aby mi pomohl Bibli rozumět. Do té doby jsem totiž Bibli nikdy nečetl. A usnul jsem.
Zdál se mi sen. Byl jsem sám v temném bytě, kde byl hrozný nepořádek. Všude špína a chuchvalce prachu. Snažil jsem se ten byt uklidit a tak jsem zametal a utíral prach hadrem. Ale čím víc jsem se snažil, tím víc špíny přibývalo a bylo tam čím dál větší tma. V jednu chvíli jsem rezignoval, pustli z ruky smeták i hadr a začal se smát. Byl to úplný uragán radosti. A najednou jsem si všiml, že se byt začíná rozjasňovat a také špína mizí. Chuchvalce prachu tály jako sníh. A najednou jakoby někdo rozrazil těžké závěsy v oknech, do bytu vtrhlo oslepující světlo. A já se probudil.
Byl jsem na své posteli a uvědomil jsem si, že ta radost, kterou jsem měl ve snu, je pořád v mém srdci. Nevěděl jsem, co mám dělat, tak jsem začal skákat po posteli jako blázen a smál jsem se. Uvědomil jsem si, že pro mne z neznámého důvodu, Bůh navštívil můj život, že se o mě zajímá a je se mnou! Další dny jsem jen ležel v posteli, četl Bibli a bral pilulky. Maminka - u které jsem tehdy zase bydlel - kolem mě chodila po špičkách, protože nevěděla, co se se mnou děje.
Když jsem se znovu objevil u doktorky, tak mě vítal její pochmurný výraz. Řekla mi, že test mojí krve dopadl špatně, že mám nejenom špatné ledviny, ale zřejmě i játra. Řekla, že musím na další vyšetření a že asi budu muset do nemocnice. A já se začal těšit na to, že budu dál ležet v posteli a číst si Bibli. Doktorka si všimla, že jsem celkem v pohodě a vyšetřila čerstvou moč, kterou jsem jí donesl. S překvapením mě řekla, že je vše v pořádku. Znovu mě tedy odebrala krev a poslala mě zase domů. Když jsem za ní znovu přišel, řekla, že tomu nerozumí, ale že jsem úplně zdravý a poslala mě do práce. Řekl jsem jí, že mě uzdravil Ježíš, což přešla útrpným pohledem... Ale já vím své.
Od té doby jsem s Ježíšem prožil spoustu jiných dobrodružství, ale stejně pořád vzpomínám na to, jaký kotrmelec v mém životě způsobilo toto setkání s ním. A i po letech pořád nerozumím tomu, proč přišel zrovna za mnou, který si to vůbec nezasloužil a dokazuje i stále znovu a znovu, jak moc mě miluje. Ježíš žije, a jak se setkal se mnou, tak se může dotknout života každého člověka a způsobit zázrak. On se nemění.
V Brně 30. července 2012 František Krupička