Finance

H. 5/95
Jeli jsme v Biblické škole na misijní výjezd a já neměla peníze. Ještě těsně před termínem placení byla moje peněženka beznadějně prázdná. Ale já zatvrzele odmítala poslouchat myšlenky, že ty peníze neseženu a nemůžu tam jet. V pondělí ráno cestou do školy jsem našla 20 Kč. Řekla jsem: „Díky, Táto, ale já bych potřebovala 100x víc!“ Ve škole byla sbírka a z ní jsem dostala 480 Kč. Do částky, kterou bylo nutné zaplatit, mi chybělo 1.000 Kč. A pas jsem taky ještě neměla, prý „až v pátek“. Prohlásila jsem: „Pane, jestli Ty chceš, abych tam jela, tak mi dej do zítřejšího poledne aspoň tu tisícovku a pak taky musí být zítra hotov. Pak budu potřebovat ještě aspoň 500 Kč s sebou.“ V úterý ráno jsem dostala 1.000 Kč a pak ještě 200 Kč. Viděla jsem, že na tu misii jet mám. Odpoledne jsem dobře pořídila s pasem a to mě úplně přesvědčilo. Do pátku jsem dostala ještě další 300 Kč a navíc mi Pán splnil jedno přání: V úterý ráno ještě nebyl rozpis týmů a já řekla: „Kdybych si mohla vybrat, tak bych chtěla jet s Tommym Adamem do Krakova.“ A v poledne na seznamu jsem zjistila, že jedu .. s Tommym do Krakova!!

H. 7/95
Měli jsme jet na invazi a já byla úplně bez peněz. Zálohu jsem předem zaplatila z peněz určených původně na něco jiného a očekávala jsem od Pána, že mi dá 3000 Kč. Těsně před odjezdem jsem neměla skoro žádné peníze, ale nedělala jsem si s tím starosti. Mamka to však nemohl připustit a půjčila mi 2800 Kč. Takovou VRATNOU půjčku jsem nebrala jako Boží princip, takže jsem z té částky 2000 Kč hned odložila, abych zbytečně neutrácela, když to nemám z čeho splácet. Původně se počítalo s vlastní úhradou ubytování a stravy, ale dopadlo to jinak. Ubytování a stravu jsme měli společně a většinou jsme neplatili. Tušila jsem, že i touhle formou jsem vlastně dostala část očekávané sumy. Když jsem se vrátila z invaze a spočítala si veškeré dluhy a nevyřízené účty, byla to dost velká částka. Přemýšlela jsem, jak to vyřešit, protože zrovna nemám žádný dostatečný příjem. Vzpomněla jsem si na odloženou půjčku. Potřebný zbytek na zaplacení tohoto dluhu jsem neměla jak získat. Proto jsem se nakonec rozhodla použít tyhle peníze na vyřízení některých účtů ve víře, že Pán se už nějak postará, abych tyhle peníze mamce nemusela vracet. Každý den mi totiž připomínala, že mi je jen půjčila a chce to vrátit. A On to udělal. Dokud jsem ty peníze držela u sebe a marně přemýšlela, kde sehnat zbytek dlužné částky, měla jsem jen starosti a problémy. Když jsem se však rozhodla použít je na zaplacení jiných účtů a spolehnout se na pomoc od Boha, přišel úžasný pokoj ... – a odpuštění dluhu (právě těch 2000 Kč)! A to byly ty chybějící peníze, které jsem měla mít na invazi, ale stejně bych je tam neutratila.
Bůh je skutečně věrný! Postaral se o potřebné finance a ještě mi pomáhá rychle splatit všechny nevyřízené účty, i když nemám žádný dostatečný zdroj příjmů. Z původní částky 12.790 Kč během 2 týdnů zbylo jen 4550 Kč, což můžu – zase jen s Jeho pomocí – splatit za měsíc. Takže opravdu veliký a mocný je náš Bůh a já můžu jako Abraham být si jista tím, že cokoli zaslíbil, je schopen i učinit – a sice mnohem hojněji, než my prosíme nebo rozumíme!!