Vánoční příběh - Stále nám to nedochází!!

O Boží lásce, jíž vlastně rozumově vůbec nerozumíme, PROČ se to vlastně tak nepochopitelně pro nás stalo!! 
POKOJ,  KTERÝ PŘEVYŠUJE ROZUM LIDSKÝ, AŤ JE S VÁMI !
Bůh se stal člověkem. Daleko vyšší inteligence, než ta naše, vstupuje do našeho času a prostoru. Do naší lidské, poznatelné dimenze. To malé dítě v betlémském chlévě se narodilo normálním lidským způsobem. S bolestí, křikem, lidským porodem.. A chlév ? To není moc pěkné místo k narození, hrozné hygienické podmínky k porodu, čistota, vzduch, prostředí... Byť se nám ty kašírované Betlémy v kostelích tak líbí, skutečnost byla jiná. Žádná barevná idylka!
Bůh je opravdu naším Otcem, tím tatínkem -- Abba-Otče, takto mu můžeme říkat, pokud jsme jeho, protože On poslal svého Syna do tohoto porušeného světa!
Náš nebeský Otec řešil naše problémy zvláštním způsobem, vtělil, inkarnoval svého Syna do naší dimenze, do našeho těžkého a bolavého lidství ....
Nedochází nám, že Pán Vesmíru vstoupil do naší existence, do našich poměrů a lidských problémů. Že prokázal svoji lásku vstupem z LEPŠÍHO do HORŠÍHO, vstupem z krásy nebe do špinavého, problémového a prašného světa, kde život je provázen bolestí, trápením, únavou, tvrdou prací, nemocemi a smrtí. Kde lidská duše je provázena také smutkem, strachem, nejistotou, a únavou. Toto vše ještě to malé dítě v Betlémě v jeho životě čekalo.
I když byl Ježíš na počátku SLOVO, jak říká evangelista Jan, a skrze něho byly učiněny světy, přesto se STAL ČLOVĚKEM. Pravý Bůh a pravý člověk, jak theologové prvních století z Písma rozpoznali. Ježíš Kristus měl všechny znaky lidství, prožil pokušení na poušti, sdílel s námi únavu, vyčerpání, dokonce i strach v Olivetské zahradě, byl člověkem, se vším všudy, kromě hříchu....
Ta Jeho božská stránka se projevila zázraky,  mocnými činy, kázáním a vysíláním učedníků. O Velikonocích si budeme připomínat kříž, smrt a zmrtvýchvstání. Ale napřed to byl těžký porod v nevábném prostředí betlémského chléva. Ano, Bůh vstoupil do chléva tohoto světa!
Oč větší by mělo být pochopení, pokud je to jen možné,  té Boží lásky, která pro naši záchranu, pro naše spasení učinila z našeho hlediska nemožné.
Stále nám to nedochází, že také On nám PROTO může rozumět. Prožil totéž co my.
Takto přijímejme Lukášův příběh v druhé kapitole jeho evangelia!
Ale byla tam také SLÁVA PÁNĚ. Nebe se prolomilo na Zem, s anděly a září!Veliká radost všemu lidu. Pokoj všem lidem, dobrá vůle.
Možná, že nám to skrze Ducha svatého jednou dojde. CO BŮH pro nás udělal ! Modleme se za to. Potom pro nás víra v Krista, Boží Království, věčný život, bude daleko daleko skutečnější, než realita našeho těžkého života.
Vánoce jsou nesmírně krásné. Pokud budeme kromě tělesných požitků, dobrého jídla a duševních radostí, koncertů a koled, pohádek v televizi a půlnoční, rozsvícených stromků a možná bílé čisté zasněžené krajiny vnímat také duchovní rozměr! On se vydal k nám, abychom my se dostali k němu!
Připomíná to výrok Agnea Salesia:
     "Kdyby se Kristus tísíckrát narodil v Betlémě, nic ti  to nepomůže, pokud se nenarodí ve tvém srdci!“
Kéž nám Pán Bůh zjeví skrze Ducha svatého, co se vlastně  stalo narozením Pána Ježíše Krista v Betlémě! Toho malého děťátka v jesličkách!   
BŮH  JE S NÁMI !     ROZUMÍ NÁM. BYL V TOM TAKÉ!!!  V TOMTO SVĚTĚ !
Krásné a požehnané Vánoce!!