Vše o životě a pro život!!


Sacharidy

Mgr. Vlastimil Chadim
Sacharidy, cukry, škroby, karbohydráty, uhlohydráty, glycidy, uhlovodany…, pod těmito všemi názvy najdeme živinu, jež tvoří (většinou) největší část našeho jídelníčku.
Sacharidy můžeme rozdělit na stravitelné a nestravitelné (vláknina-viz samostatný článek o vláknině). Stravitelné sacharidy členíme na jednoduché a složité.
Jednoduché sacharidy dělíme na další dvě skupiny:
Monosacharidy (tvořeny jedním cukrem)
glukóza-cukr hroznový, přirozeně obsažený v medu, hroznovém víně či „uměle“ v cucavých bonbónech či Glukopuru
fruktóza-cukr ovocný, jehož zdrojem je opět med a především ovoce
galaktóza-součást mléčného cukru
Disacharidy (tvořeny dvojicí monosacharidů)
sacharóza-cukr řepný (glukóza+fruktóza), což je cukr, kterým přislazujeme hotové pokrmy, nápoje a který se nachází v průmyslově vyráběných potravinách a nápojích
maltóza-cukr sladový (glukóza+glukóza), jehož nejvýznamnějším zdrojem je piv
laktóza-cukr mléčný (glukóza+galaktóza) v mléčných výrobcích
Druhou skupinu - složité sacharidy tvoří polysacharidy, které jsou zásobní formou rostlinných a živočišných buněk (škrob, dextriny, glykogen). Hlavním zdrojem škrobů jsou obilniny a výrobky z nich, luštěniny, brambory, ořechy, olejnatá semena a některá zelenina. Glykogen je zásobní forma cukru živočišných buněk. Najdeme jej především v játrech a v ledvinách. Zvěřina, koňské a králičí maso mají též jisté množství svalového glykogenu (maso je slabě nasládlé).
Toto členění sacharidů na „jednoduché“ a „složité“ cukry je důležité pro bližší pochopení proč „není cukr jako cukr“. 

Sacharidy (cukry) tvoří v jídelníčku obyčejně největší část celkových kalorií. Pro většinu buněk v těle představují nejvýhodnější zdroj energie. Dokonce některé z nich jsou na glukóze (cukru hroznovém) takřka bezpodmínečně závislé (např.nervové buňky, červené krvinky, některé buňky v ledvinách).
Tělo se snaží s koncentrací cukru v krvi vhodně hospodařit tak, aby ho vždy bylo „akorát“. Když je cukru v krvi málo, není to pro tělo dobré – vázne výživa buněk. Ale ani opačná situace není žádoucí. Když je v krvi nadměrné množství glukózy , kterou není možno nijak upotřebit, má to negativní vliv na cévy, nervy, ledviny (riziko vzniku diabetických komplikací). Při vyšší dodávce sacharidů než je skutečná potřeba těla, dochází k jejich přeměně na tuky a následné uložení do tukových buněk.
Jaké množství sacharidů by mělo být ve stravě? To závisí především na celkovém energetickém výdeji. Kdo má velké množství pohybu (v práci, ve volném čase, při sportování), může si dovolit konzumovat větší porce příloh, ovoce a klidně i trochu zamlsat. Sacharidy jsou živina, se kterou se dá při redukčním jídelníčku většinou nejlépe manipulovat. Množství bílkovin a tuků by se nemělo již výrazněji upravovat. Vždy musí být ve stravě určité bezpečné množství bílkovin (při hubnutí dokonce více než při udržování hmotnosti) a tuků, které jsou nezbytné pro správnou funkci organismu. Jedině, kde bychom mohli ještě (bez rizika?) ušetřit nějaké kalorie jsou právě sacharidy.
Obecně by měli cukry (a to především ve své složité podobě-komplexní polysacharidy) tvořit zhruba polovinu všech přijatých kalorií. Kdo má pohybu málo měl by podíl energie pocházející ze sacharidů snížit (třeba až ke 30-40%), kdo během dne spálí více kalorií, bude mít relativní zastoupení cukrů vyšší (nad 50% z veškerých kalorií). Čímž vznikají velké rozdíly i v absolutním množství. Při nízké pohybové aktivitě jsme nuceni stáhnout „cukry“ i pod 100 g na den, při vyšším výdeji kalorií se můžeme v redukčním jídelníčku dostat klidně přes 300 g sacharidů na den.
Energetická hodnota 1 g sacharidů (jak jednoduchých, tak složitých) je 4 kcal, resp. 17 kJ. Sníme-li jeden krajíc chleba, který má 60 g, poskytne nám zhruba 30 g čistých sacharidů, což představuje 120 kcal. Z celého krajíce chleba však vytěžíme 145 kcal (přičtou se kalorie z tuků a bílkovin). Sacharidy jsou důležitým zdroje energie. Musíme s nimi vždy počítat. V energetické hodnotě však hrají po tucích až „druhou ligu“. Tuk zůstává z hlediska nadbytečných kalorií nepřítelem č.1 (1 g tuku = 9 kcal, 38 kJ).