POKÉMONI - další mánie, nebo jde o něco víc?

Nedávno mi telefonovala paní učitelka z mateřské školy. Už delší dobu si všímala, že jedho dítě ve třídě je zvláštní. Je labilbí, někdy se zdá i mimo sebe, jakoby mluvilo z cesty. Jeho maminka je sama, má vyčerpávající práci, dítě se baví většinou u televize a u počítačových her. Včera na vycházce řeklo dítě paní učitelce: "Když se dívám na Pokémony, můžu se zbláznit. Já se chci zbláznit. Chci vzít nůž a ubodat mámu i sebe." Paní učitelka je šokována. V praxi se s něčím takovým ještě nesetkala. V dnešní době vidíme, že rodiče mají na své děti čím dál méně času. A tak ochotně přenechávají výchovu komerčnímu světu. Záplava počítačových her, televizních pořadů a videokazet většinou negativně formuje dětskou duši. Často jsou protkány magií, mimozemskými bytostmi, okultními praktikami apod. Následky jsou známé: děti mají úzkosti, zmatky, děsivé sny, deprese, sebevražedné sklony, divoké fantazie a těžké duševní poruchy. Rodiče v nejlepším úmyslu takové hry kupují, aniž tuší, jak nebezpečným vlivům své děti vystavují.

Nestvůra do kapsy. Co jsou to za podivná stvoření, která se náhle stala celosvětovými superhvězdami? Jmenují se Pokémoni. Název vznikl spojením 2 onglických slov Pocket monster - nestvůra do kapsy. nejde o hru, kde si děti hrají na vysněného hrdinu. Nejde o novodobého Vinetoua. Jde o bojovou hru, která chce děti aktivně vtáhnout do neskutečné, vylhané reality. Zakádá se na rafinované filozofii, které se děti musí podřídit. Pokémoni mají nadpřirozené schopnosti. V herní horečce se děti doslova utápějí ve fantazijním světě. Hra je založena na sbírání kartiček s figurkami a poté bojování s nastřádanými Pokémony.

Cesta do temnot. Vypadají jako animované příšerky a zvířátka. Nápadně se podobají ztvárnění démonických bytostí na obrazech Hieronyma Bosche. ve hře vystupují jako inteligentní bytosti, které ovládají svou duševní sílu a používají ji k boji. Existuje už 250 druhů Pokémonů, kteří se dají navíc klonovat. Každý druh má schopnost naležící určitému živlu: země, oheň, voda, vzduch. Hra má duchovní pozadí. Vznikla v Japonsku a na filmech o Pokémonech se podílejí i Američané. Pokémoni jsou výsledkem mystických vlivů. Do hry je zakomponován budhismus, hinduismus, mysticismus, meditační rituály, egyptská i tibetská kniha mrtvých apod. Všechny tytofilozofiePokémony ovlivňují. Je to zároveň protikřesťanská hra, ve které jsou agresivita, zabíjení a touha po moci vydávány za správné jednání. Dětem dávají klamnou vizi, že se stanou Mistry Pokémonů, slibují nadpřirozenou sílua moc, nutí je shromažďovat si sbírku Pokémonů příkazem "pochytej je všechny!" Tato lákadla jsou dětem neustále připomínána působením dobře vymyšlených reklam, chytlavých sloganů a "pokémonského repu", který je na konci každé televizní epizody. Podněcují jejich žádostivost po okultních kartách, odznacích, hračkách, hrách a komiksových knížkách. Neexistuje hranice, kde by svět Pokémonů končil. Přenáší dítě do světa fantazie, který se může zdát normální a více vzrušující než je reálný svět.

Psychologové varují. Děti se soustřeďují stále více na Pokémony než na učení. Školní prospěch mnoha dětí se prudce zhoršuje. Jsou doslova zhypnotizované. To, že vůbec nejde jen o nevinnou zábavu, dokazují tyto příklady: Když japosnká televize zahájila vysílání kreslených trikových filmů s Pokémony, musela být řada dětí převezena do nemocnice s epileptickými záchvaty, uvádí se kolem 700 případů jen v roce 1997. V USA probodl 9-letý chlapec svého makaráda, když si s ním chtěl vyměnit karty s Pokémony. Na Floridě napadl žák ssvého učitele, který zakázal na škole výměnný obchod s kartami. V Turecku pod vlivem televizního seriálu o Pokémonech se dvě děti vrhly z okna a turecká vláda další vysílání seriálu zakázala. Naše sdělovací prostředky uvádějí, že Pokémoni jsou už v řadě zemí zakázáni, dokonce i v Japonsku, kde vznikli. Přes všechny tyto varovné signály se Pokémoni u nás začali vysílat v kinech a začal se vysílat seriál v televizi. Rodiče by měli vědět, že skrze aktivní sledování těchto filmů a her je dítě vedeno k tomu, že zabíjení, ničení a podvádění není nic špatného. Opakujícím se cvičením je narušeno spojení mezi realitou a fantazií, snižuje se citlivost svědomí a tím je znehodnocována sama podstata života. Dítě se naučí přijímat toto chování jako "normální".

Nebuďme nevšímaví! Všímejme si, jak vaše děti tráví svůj volný čas. Co v televizi sledují a jaké hry si hrají. Jejich zájem o Pokémony a podobné hry v žádném případě nepodporujme. Snažme se s dětmi co nejvíce mluvit o jejich zálibách, ptejme se jich, co je nejvíce zajímá, a vysvětleme jim, co by jim mohlo uškodit. Úspěch ovšem nemusí přijít po první rozmluvě. Obliba Pokémonů může vyvolat závislost podobnou drogové závislosti. jde o duchovně-náboženskou hru, ze které děti potřebují být vysvobozeny. Ježíš řekl: "Já vyháním démony a uzdravuji dnes i zítra." (Lukášovo evangelium 13.32). Děti potřebují být zaštítěny modlitbami dospělých ve jménu Ježíše Krist, aby se dokázaly odpoutat. Pokud si nevíte rady, můžeme vám zprostředkovat odbornou konzultaci. Pokémoni představují zlo a proti tomu je třeba bojovat.       Marie Frydrychová