Podzim - čas dožínek a vinobraní

Oslavy vděčnosti za úrodu mají svou tradici téměř ve všech zemích a kulturách. U nás bývalo zvykem, že na poslední den žní se nechávalo na poli obilí pouze na jednu fůru. Vůz se vyzdobil, chasa z posledního posečeného obilí ovila věnec s kyticí a zvesela se vracela do stavení. Jeho předáním upozornila hospodáře a hospodyni, že všichnipracovali ze všech sil, že obilí je pod střechou a tím hlavní část potravy zajištěna. A teď mají právo si alespoň několik hodin odpočinout po namáhavé práci. Správný hospodář musel být připraven a nesměl se nechat zahanbit. Pití a koláčů muselo být dost pro všechny, kteří se na žních podíleli. A slavilo se vesele - při písničce a tanci. Osobitým způsobem je slaven Den díkůvzdání (Thanksgining Day) v americe. Jeho tradice sahá až do 17. století. Je spojován s anglickými puritány, kteří byli kvůli náboženskému pronásledování za vlády krále Jakuba I. nuceni opustit Anglii. V roce 1620 se skupina 200 poutníků na lodi Mayflower vydala na cestu do Ameriky. Po vylodění v Plymouthu založili malou osadu. Následovala krutá zima, během které bojovali o přežití. Teprve na jaře mohli z apomoci domorodých Indiánů zasít různé plodiny. Bůh jim požehnal a na podzim sklidili bohatou úrodu. byl to důvod k radosti a vděčnosti. V říjnu roku 1621 uspořádali slavnost, při které vzdali Bohu díky za úrodu. Už nemuseli mít obavy z další zimy. Později se tato tradice rozšířila a dnes se slaví 3. listopadový čtvrtek v celých Spojených státech Den díkůvzdání. Každý, kdo na podzim navštíví Spojené státy, může potvrdit, že tento svátek patří u AMeričanů k nejoblíbenějším. V Izraeli je příležitostí k vyjádření vděčnosti za úrodu svátek Letnic - šavuot. Název svátku se odvozuje od biblického příkazu slavit 50. den po Velikonocích jako den posvátný. Svátek šavuot se také označuje jako "slavnost žně prvotin". V tento den se do Chrámu přinášelo první ovoce ze sklizně jako oběť. Po celá staletí se na šavuot synagoga zdobiola listím, aby se zdůraznil starověký svátek sklizně. Tento zvyk se udržel dodnes. Šavuot je svátkem radosti: Bůh obdaroval svůj lid vším potřebným. Izraele si přeje, aby bylo každoročně připomínáno, že jeho lid nebude trpět nedostatkem, bude-li věrně stát v poslušnosti Božího Zákona.
Opravdová vděčnost však nespočívá jen ve slavení svátků a dodržování tradic. Je to mnohem víc: máme prožívat vděčnost ve svém srdci, v celém svém životě! Skutečnou vděčnost můžeme prožít jedině tehdy, když si uvědomíme, že vše, co máme - ať už se jedná o věci hmotné či nehmotné - máme z milosti, lásky a štědrosti od Pána Boha. TO je také hlavní důvod ke chvále a vděčnosti. NIC, oopravdu nic není v životě samozřejmé - ani život sám. nejsme suverénními pány země, pány života, ale pouze správci všech životních hodnot.