MÁME štěstí

Každý touží po štěstí, ale jenom málokdo ho má. Usilování o něj je všeobecné a nadčasové. Už před mnoha generacemi si pisatelé Deklarace nezávislosti Spojených států uvědomovali tuto touhu. Napsali tam, že každého člověka Stvořitel obdařil určitými základními právy a jedním z nich je usilování o štěstí. Nicméně pro mnoho lidí je štěstí prchavé. A aby to bylo ještě prchavější, mnoha křesťanům bylo řečeno, že svatost a štěstí nejdou dohromady. To proto, že v církvi byl kladen důraz na Ježíše jako muže utrpení, obeznámeného se zármutkem.
Izajáš 53:3 říká: “Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni.”
Nicméně toto není celý příběh. Stejná Bible, která říká, že Ježíš trpěl, take říká, že On byl pomazán olejem radosti vice než kdokoliv jiný, a že radost Pána je naší silou.
“Miluješ spravedlnost a nenávidíš nepravosl, proto pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem radosti nad všechny tvé druhy.” Židům 1:9
“Jděte, jezte tučná jídla a pijte sladké nápoje a posílejte dárky těm, kdo nemají nic připraveno. Dnešní den je zajisté svatý našemu Pánu. Netrapte se! Radost z Hospodina bude vaší záštitou.” Nehemjáš 8:10
Žádná radost- žádná síla. To je jeden z důvodů, proč máme mnoho slabých křesťanů.
Takže je skutečné štěstí dosažitelné? Pokud ano, jak ho získat? Nejdříve mi dovolte říci, že existuje moho míst v Písmu, která přikazují, abychom se radovali a byli šťastní (Žalm 32:11, 40:16, 68:3, 70:4 abych jich několik zmínil). Některá výslovně přikazují, abychom se radovali uprostřed potíží (Žalm 34:1, Matouš 5:12 a Jan 16:33). Lidé Izraele byli dokonce trestáni za to, že nesloužili Pánu s radostným a šťastným srdcem z vděčnosti za hojnost všech věcí, které Pán učinil. “Za to, že jsi měl hojnost všeho, ale nesloužil Hospodinu, svému Bohu s radostí a vděčným srdcem, budeš otročit svým nepřátelům, které na tebe pošle Hospodin v hladu a žízni, v nahotě a nedostatku všeho. On ti vloží na šíji železné jho a zahladí tě.”( Duetronomium 28:47-48). Takže pokud radost byla příkazem a lidé byli trestáni, když se neradovali, pak štěstí je něco, nad čím můžeme mít vládu. Jinak by Pán byl nespravedlivý, kdyby nám to přikazoval dělat. Dnešní lidé si myslí, že štěstí je výsledek a ne volba. Myslí si, že kdyby neměli žádné problémy a měli hojnost dobrých věcí, pak štěstí by bylo nevyhnutelným výsledkem. To není pravda. Štěstí není způsobem existence; je to stav mysli. Člověk může být šťastný, když všichni a všechno kolem je ve zmatku. Může být spokojený, ať jsou finační nebo  fyzické podmínky jakékoliv. Skutečné štěstí a spokojenost nezávisí na okolnostech. Vezměte si za příklad Pavla. Apoštol Pavel napsal knihu Filipenským v době, kdy byl ve vězení v Římě. Byl ve vězení dva roky v Izraeli, jeden rok v tranzitu do Říma a neznámé množství času v Římě. Stál tváří v tvář možné popravě. Ale jeho dopis Filipským je ten nejšťastnější dopis, jaký kdy napsal. V tomto krátkém dopise zmiňuje radost sedmnáckrát. Jak je to možné? Co bylo Pavlovým tajemstvím? Kniha Filipským nám dává klíče, díky kterým Pavel získal tento úspěch. Ve Filipským 4:11 Pavel řekl: “Naučil jsem se být spokojen s tím, co mám.” Všimněte si, že spokojenost je něco, co se apoštol Pavel naučil. Nestalo se to přirozeně nebo bez úsilí. Nikdo z nás nevyšel z lůna s tím, že uměl číst a psát; museli jsme se to naučit během let a stálo nás to úsilí. Stejně takje to se spokojeností, což je velká část štěstí; je třeba se jí učit.  Nepřijde a nezmocní se nás, ani ji nedostaneme jako nachlazení. Je to získaný rys. Jak získáme štěstí? Nejdříve musíme jednat s tím, co je uvnitř. Většina lidí má jiný přístup. Chtějí jednat s tím vnějším. Modlí se za to, aby jejich problémy byly vyřešeny a aby jim do cesty přišli jen dobré věci a dobří lidé. Dovolte mi, abych vám napověděl: To se nestane! Dokud budeme v tomto světě, budeme mít problémy (Jan 16:33). A pokud žijeme pro Boha, budeme pronásledovaní (2.Timoteovi 3:12). Jestli jste nikdy nevrazili do ďábla, je to proto, že jdete stejným směrem jako on. Když se otočíte a začnete plavat proti proudu, budete vždycyky cítit odpor. Lidé a okolnosti mohou začít pracovat proti vám. Když čelíte odporu, nemůžete mít vždycky kontrolu nad tím, co se děje vně, ale můžete mít úplnou kontrolu nad tím, co se děje uvnitř. Když toto pochopíte, objevíte tak jeden z nejdůležitějších klíčů ke štěstí. Navíc budete na cestě k vyloučení zármutku ze svého života. Napsal jsem malou knížku, která se jmenuje Soběstřednost: Kořen všeho zármutku. Ukazuje, že soběstřednost je skutečně u kořene všeho našeho zárkutku. Vím, že pro mnohé je to hořká pilulka ke spolknutí. Je to proto, že žijeme ve společnosti, která se naučila spíše obviňovat okolnosti a druhé lidi, než převzít osobní zodpovědnost.
Například Přísloví 13:10 zřetelně objasňuje, že způsob, jak s námi druzí jednají, není kořenem sváru; je to naše pýcha: “Ze zpupnosti vzniká hádka, kdežto u těch, kdo si dají poradit, je moudrost.” Kdybychom nebyli tak zamilovaní sami do sebe, tak pyšní a soběstřední, nebyli bychom tak citliví na všechny ty věci, které nám jsou proti srsti. To je ten hlavní bod naší sebelásky. Jedna z nejvíce osvobozujících věcí na světě je milovat někoho druhého vice než sama sebe.  A když ten někdo, koho milujete vice, je Bůh, budete se radovat, až bude oslaven, I když se to bude dít skrze vaše utrpení. To je to, co dělal Pavel. Ve Filipským v 1.kapitole se apoštol Pavel pokouší utěšit Filipské. To byli pro Pavla mimořádní lidé, a on byl mimořádný pro ně. Ve Filipským 4:15-16 Pavel řekl, že Filipští byli tou jedinou církví, která mu kdy něco dala poté, co odešel z jejich oblasti. Neudělali to pouze jednou, ale udělali to dvakrát a byli by s ním ve spojení vice, kdyby bývali věděli, kde byl. Chtěl je ujistit, že s ním bylo všechno v pořádku. Jak to udělal? Řekl jim, že všechno jeho utrpení podporuje Boží království.
He wanted to assure them that everything was all right with him. How did he do that? He told them that all his suffering had furthered the kingdom of God.
Ve Filipským 1:12-18 Pavel říká: “Rád bych, bratři, abyste věděli, že to, co mě potkalo, je spíše k prospěchu evangelia, takže po celém soudu i všude jinde je známo, že jsem vězněn pro Krista, a mnohé bratry právě mé okovy povzbudily, aby se spolehli na Pána a s větší smělostí mluvili beze stachu slovo Boží. Někteří sice káží Krista také ze závisti a řevnivosti, jiní však s dobrým úmyslem. Jedni z lásky, protože vědí, že jsem tu k obhajobě evangelia, druzí z touhy po uplatnění, ne z čistých pohnutek, a domnívají se, že mi v mém vězení způsobí bolest. Ale co na tom! Jen když se jakýmkoliv způsobem, ať s postranními úmysly, ať upřímně zvěstuje Kristus; z toho se raduji a budu radovat.” To je výmluvné! Pavel miloval Boha a podporování Jeho království vice než miloval sám sebe. Pokud Boží království vice prospívalo díky Pavlovu uvěznění, pak to mělo cenu. Jak úžasný postoj. Udělali bychom dobře, kdybychom si ho přivlastnili. Když Bůh a druzí jsou pro vás důležitější než vy sami, pak jste na správné cestě ke štěstí. Ale pokud jste zcela ponoření sami do sebe, pak je z vás velmi malý balíček.  A v tom spočívá množství překážek ke spokojenosti a štěstí. Mnozí lidé jsou zvyklí sami na sebe jako drogově závislí na drogy. Nikdy nejsou spokojeni. A tato soběstřená nespokojenost funguje pro Satana jako široce otevřené dveře pro pokušení. On použil zájmu o sebe k tomu, aby pokoušel Adama a Evu, i když žili v dokonalém světě bez jediného problému. “Jen o plodech ze stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl:” Nejezte z něho, ani se ho nedotkněte, abyste nezemřeli.” Had ženu ujišťoval”Nikoli, nepropadnete smrti. Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé.” (Genesis 3:3-5) Dokonce ani Ježišovi učedníci s Ním nebyli spokojeni. Navzdory tomu, co všechno Ho viděli dělat, chtěli ještě vice vnější důkazů o tom, kým byl. 
Filip řekl: “Pane, ukaž nám Otce,a víc nepotřebujeme…” (Jan 14:8). My sami sebe nikdy nemůžeme skutečně uspokojit. Prostě to musíme odmítnout. Musíme zemřít sami sobě a umístit Boha a druhé před sebe. Je snazší to říci než udělat, ale když jednou zemřeme sami sobě, štěstí je na dosah ruky.
Za druhé musíme jednat s tím, co je vně, s našimi okolnostmi. Pavel dal úžasný vhled do toho, jak to udělat, v 2.Korintským 4:17-18, kde se říká: “Toto krátké a lehké soužení působí přenesmírnou váhu věčné slávy nám, kteří nehledíme k viditelnému, nýbrž k neviditelnému. Viditelné je dočasné, neviditelné však věčné.” Pavel řekl, že jeho soužení bylo jen lehké. Neřekl to proto, že by neměl problémy. Můžete si přečíst seznam jeho “lehkých soužení” v 2.Korintským 11:23-30. Ten seznam obsahuje bití bičem a holí, vězení, ztroskotání lodi, hlad a žízeň kvůli jeho misijní práci a mnohé další.Takže jak my můžeme mluvit o těžkém břemenu, když Pavel nazýval své problémy, které byly mnohem horší než cokoliv, čím jsme my trpěli, pouze lehkým soužením?
Víte, nejsou to vaše problémy, které jsou problémem; je to způsob, jak své problémy vidíte a hodnota, kterou jim přisuzujete; to je činí problémem. Pavel řekl, že všechno jeho soužení bylo na okamžik. To znamená, že byly krátkodobé ve srovnání s věčností. Pavel stavěl všechno do zorného úhlu věčnosti. Bez ohledu na to, jak zlé věci jsou v tomto životě, pro každého z nás je  zaslíbená tak úžasná věčnost, že všechny naše potíže blednou ve srovnání s takovou věčností.
Římanům 8:18 říká: “Soudím totiž, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která má být na nás zjevena.”
Naše budoucnost je zářící, musíme mhouřit oči, abychom se na ni mohli podívat. Všechna utrpení v tomto životě jsou krátkodobá a bezvýznamná ve srovnání s věčností a všemi potěšeními, které má pro nás Pán připravena. Když toto budeme mít na mysli, naše problémy se zmenší do zvladatelné velikosti.
Pavel také řekl v 2.Korintským 4:18, že se nedíval na dočasné věci světa, ale že byl zaměřen na věčné nebeské věci. Pokud hledáme štěstí jenom v tomto životě, pak budeme ubozí (1.Korintským 15:19). Naše skutečné štěstí a naše budoucnost spočívají v Ježíši . Pokud věříme, můžeme mít nevýslovnou radost a plnost slávy nyní, v tomto životě (1.Petrova 1:8). Je to naše kotva ve věčnosti, která chrání naše srdce před tím, aby se trápila (Jan 14:1-3).
Existuje mnoho dalších důležitých pravd o štěstí, které apoštol Pavel odhalil. V mé šesti-dílné sérii Jak být šťasten” vyučuji těmto pravdám, které jsou také klíči ke štěstí. Myslím si, že je velmi důležité, aby tomuto každý křesťan porozuměl. Prosím, vyžádejte si toto vyučování pro sebe a jednu kopii pro svého přítele. Nebudete toho litovat. Budete šťastní.
Milujeme vás, Andrew a Jamie