Dvakrát zachráněn

Stín na stěně. Jako student jsem si chodíval pravidelně večer zaplavat na plovárnu. Mou pozornost delší dobu upoutával jeden muž. Pokaždé, když se objevil na plovárně, přišel k okraji bazénu a ponořil do vody nohu. Pak vystoupil na nejvyšší skokanský můstek, skočil do vody a plaval znamenitým stylem. Dlouho jsem nemohl pochopit jeho zvláštní zvyk. Jednoho večera jsem se rozhodl, že se ho na to zeptám. Vyprávěl: "Byl jsem učitelem plavání na sportovní škole. Téměř každý den jsem byl na plovárně a znal jsem tu každé místo. Jedné noci jsem nemohl usnout, a tak jsem se rozhodl, že si půjdu zaplavat. Šel jsem na plovárnu, ale nerozsvítil jsem, protože jsem se tu dobře vyznal. Navíc měsíční světlo prosvétalo střechou. Když jsem chtěl skočit ze skokanského můstku, všiml jsem si stínu na protější stěně. Moje tělo a paže vytvořily kříž. Co mne zdrželo, abych neskočil do vody, nevím. Když jsem se díval na svůj stín, vybavil se mi Ježíšův kříž. Nebyl jsem věřící, ale jako dítě jsem se naučil písni, jejíž slova mi přišla na mysl: ´On zemřel na kříži za mé hříchy. Jeho smrt mi otevřela nebe. Děkujte Bohu vy, kteří jste zachráněni krví Ježíšovou!´ Ani nevím, jak jdlouho jsem tam stál a proč jsem nakonec do vody neskočil. Pak jsem sešel z můstku a zamířil ke schodům, které vedly do bazénu. S hrůzou jsem zjistil, že je prázdný! Aniž jsem to věděl, byla voda při čištění vypuštěna. Kdybych seskočil z můstku, stálo by mě to život.Uvedomil jsem si, že ten podivný stín kříže na zdi mě zachránil před jistou smrtí. Byl jsem Bohu tak vděčný, že jsem v tu chvíli poklekl a prosil za odpuštění, že jsem o něj dosud nestál, zatímco On mě nikdy neopustil. Té noci jsem prožil dvojnásobnou záchranu. Záchranu svého těla a záchranu své duše pro věčnost. Od té doby jsem si osvopjit tento zvláštní zvyk - ponořit svou nohu do vody dříve, než do ní skočím."